„Pokus o vraždu je ohavný čin. Použije-li se k tomu nervově paralytický plyn či jiná chemická bojová látka, pak se míra zrůdnosti zvyšuje. Obstarat si takovou zbraň není jednoduché. Na první pohled se leckdo neubrání závěru, že to musel spáchat někdo, kdo k tomu má přístup. S podporou státu,“ píše úvodem Šándor, jenž dodává, že v případě agenta Skripala se nabízí „ruská stopa“. Možná i oprávněně, dodává.
„Zeptejme se však: Komu ku prospěchu? Opravdu bylo v zájmu Putina nařídit zabití přeběhlíka vojenské rozvědky GRU?“ ptá se Šándor a ptá se rovněž, co by Putin získal.
„Ruský zrádce byl odhalen a uvězněn v roce 2003. V roce 2006 byl odsouzen na 13 let. Relativně nízký trest byl výrazem, jak dopady jeho zrady v Rusku vnímali. Po čtyřech letech byl vyměněn za uvězněné agenty dříve pracující pro Rusko. A po osmi letech se jej Kreml rozhodne nechat zabít? I s dcerou? Tu mohl zlikvidovat kdykoli, celou dobu cestovala mezi Británií a Ruskem,“ míní Šándor.
Podle jeho slov není Putin hlupák, aby mu nedošlo, že když dá zabít vyměněného agenta, ztíží tím další případné výměny uvězněných špionů.
„Načasování ‚pomsty‘ krátce po zimní olympiádě, před volbami a mistrovstvím světa ve fotbale může jako prospěšné vnitropoliticky a z hlediska mezinárodního postavení Moskvy vnímat jen někdo, kdo zná odpověď na výše položenou otázku. To udělal Rus! Proč? Protože je to Rus! Aby to nebylo málo, britský ministr zahraničí nabízí pořádně nevkusnou paralelu k možnému zneužití letního mistrovství světa ve fotbale: Hitlerovu olympiádu v Mnichově v roce 1936,“ konstatuje Šándor.
„Pokus o vraždu Skripala mohl provést někdo z GRU na vlastní pěst, aby pomstil jím prozrazené zpravodajce této služby. Na rozdíl od FSB (kontrarozvědka) či SVR (civilní rozvědka) se přeběhlictví u GRU trestá často nemilosrdně,“ řekl Šándor. A dodal, že rozhořčení Britů, že na jejich území někdo zabíjí lidi tímto způsobem, je pochopitelné.
„Bohužel dodnes v tomto záhadami zahaleném případě veřejnost neviděla žádné důkazy. Jen hlasitá obvinění a prohlubování diplomatické roztržky těžko povedou k vyšetřování případu, na kterém se musí podílet i Rusové. Ti však odpovědnost za výrobu a vlastnictví plynu novičok hází i na Česko, což je nutné kategoricky odmítnout. Jenže snaha Londýna udělat bez důkazů z kauzy spor EU s Ruskem je také nešťastná,“ uzavřel Šándor se slovy, že ve světě je řada potenciálních bezpečnostních hrozeb pro demokratický svět, které bez Ruska stěží budeme schopni vyřešit. Je tak otázkou, jak uzavírá, zda je opravdu naším cílem mít Moskvu proti sobě.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef