Ukrajinské síly dorazily do Chersonu a vyvěsily opět své vlajky, poté co se z města a okolí stáhly jednotky ruské. Jak jeden z podcasterů podotkl, ani ve městě ani na předměstích k žádným bojům s ukrajinskými silami nedošlo a většina civilistů byla evakuována a z dříve 350tisícového Chersonu je „město duchů“.

Zatímco někteří to považují za nějaký extrémně chytrý plán a past, autoři podcastu si to nemyslí. Jako důvod pro opuštění Chersonu vidí to, že již dávno padla naděje, že by ruské jednotky postoupily směrem na Nikolajev a Oděsu. Otázkou pak je, co se stane se silami, které má na druhém břehu shromážděné Ukrajina, zda se pokusí Dněpr překročit, nebo zda budou převeleny na východ země.

V předchozím dílu podcastu dotyční předpokládali, že část oblasti bude opuštěna, ale že nikoliv město Cherson. „Jak jsem již shrnul na twitteru, můj odhad je, že skutečně destrukce logistiky v oblasti byla taková, že se nedalo garantovat zásobování vojáků na pravém břehu řeky. Zatím zajištěno bylo, ale to se mohlo změnit velmi rychle, protože většina mostů byla příliš poškozená na to, aby byly spolehlivé pro zásobování. A všechno záleželo na pontonech zbudovaných technickými specialisty a tyto pontony logicko lovilo ukrajinské dělostřelectvo. Takže mohla vzniknout situace, kdy by se velká ruská síla ocitla v pasti,“ shrnul podcaster Kiril.

Jak vysoká tato šance byla, to mu ovšem není známo, protože na to není dost informací. Nicméně, Kreml se takových situací prý „bojí k smrti“. „Jsou tak averzní ke ztrátám do takové míry, že to ztěžuje vedení vojenské kampaně,“ míní. Druhý podcaster připomenul, že oficiální vysvětlení je, že se snaží vyhnout zbytečným ztrátám na mužstvu, a se smíchem podotkl, že nejlepší způsob, jak se ztrátám vyhnout, je nejít do války. „S takovým přístupem nejde válka vyhrát, zvlášť když nepřítel ztráty vůbec neřeší,“ souhlasil Kiril s tím, že v tom je mezi silami velká asymetrie.

„Kreml se bojí ztratit velké množství vojáků, a byla tu šance, že právě toto se mohlo stát. Nevím, jak velká ta šance byla, ale myslím, že i 1 % by bylo pro Kreml dost, aby toto rozhodnutí učinil. Aspoň odhaduji,“ uvedl Kiril. Pokračoval, že Kreml se nejvíc obává hněvu příbuzných. „Ekonomické následky zmírnili, covid byl pro ruskou ekonomiku horší než tahle válka. Teď jediná věc, která by mohla vést k destabilizaci v Rusku, by bylo velké množství rakví. Kreml se bojí politické destabilizace Ruska, to je jediná a největší hrozba, zvláště když Západ právě na to sází. A už vytvořili nějakou legrační vládu v exilu v Polsku, s bývalými agenty FSB a s liberály, kteří předstírají, že jsou ruská vláda v exilu. A to Kreml děsí,“ zmínil.

Konstatuje, že k úspěchu na Ukrajině je potřeba dělat akce, při kterých je riziko, že velké množství vojáků zemře. A pokud se Kreml obává za to nést odpovědnost, tak je celá invaze zbytečná.

Cíle operace jsou podle něho definovány tak vágně, že se pod ně dá schovat skoro cokoliv. Analýzu toho, co všechno Putin a jiní představitelé řekli, považuje za zbytečnou. A druhý podcaster, Nikola, se táže se smíchem, zda, když se Ukrajina stane fašistickou, tak zda to znamená, že byla denacifikována. „Ty termíny už nemají význam,“ řekl.

Tzv. „zetkové“ kanály na sociálních médiích jsou momentálně rozzlobené na Putina, že neriskoval. Ale když při útoku na Pavlovku (na východní frontě, pozn.red.) ztratili Rusové dvě čety (dohromady přibližně 30 vojáků), tak na těchto kanálech panoval hněv, že „zahodili tolik životů“ a poslali tolik lidí do „mlýnku na maso“. „Ruská společnost není na velké ztráty připravená, obavy Kremlu nejsou úplně bezdůvodné,“ poznamenal Kiril.