Jak následně uvedl, Aeronet.cz kotví v severomoravském Havířově jednoho ze zaměstnanců místního ocelářského gigantu ArcelorMittal Mariána Rohályho. Ten spravuje finanční účty Aeronetu a zdá se být jednou z klíčových postav jeho fungování. „Další nitky vedou do Virginie v USA, Amsterodamu a Lucemburku, kde se ukrývají lidé, kteří nikdy nechtěli být nalezeni,“ uvedl Kundra. Ten podotkl, že nikdo ze sousedů o vlajkové lodi dezinformační sítě Rusů v Česku nic neví. 

I když se Kundra za Rohálym vydal, ten příliš hovořit nechce, následně se však uvoluje a popisuje svůj život. „Sám sebe charakterizuje jako člověka, který se v současném politickém systému cítí jako ‚otrok‘. Vadí mu, že mu po zaplacení daní a pojištění zbude v peněžence jenom dvacet tisíc korun, což, jak říká, je málo na pořádný život,“ popisuje Kundra. Státu prý Rohály přestal věřit. Stejně tak nevěří ani současným médiím, proto vyhledával jiné zdroje informací. A u Aeronetu měl prý pocit, že se pokouší hledat pravdu. 

„A přes sítě – ‚ne přes Twitter a Facebook, přes úplně jiné sítě, které nechci specifikovat,‘ říká Rohály – ho před časem na základě doporučení několika dalších lidí údajně oslovil nějaký muž, jestli by mu nemohl pomoci a spravovat účty tohoto webu,“ uvedl Kundra. Rohály se však podle jeho zjištění s oním mužem nikdy nesetkal. „Od té doby spravuje dvě zmíněná konta Aeronetu a peníze ‚předává dál‘. Jestli někomu osobně, či je přeposílá na jiná konta, to už nechce říct: ‚Nemám zájem to konkretizovat.‘ Na otázku, jestli ví, kdo jsou další lidé v týmu Aeronetu, odpovídá stručným ‚ne‘,“ píše Kundra. 

„Muž, který sám sebe označuje za šéfredaktora Aeronetu, komunikuje pouze přes e-mail a podepisuje se jako ‚VK‘ nebo ‚Vedoucí kolotoče‘. Svojí prací chce české veřejnosti, ohlupované propagandou ‚vládních médií‘, otevřít oči,“ popsal Kundra dál. Zajímavé podle něj je to, že přestože Aeronet tvrdí, že se kouká pod prsty globální politické elitě, sám nahlížení pod svoji pokličku nevidí rád.

„Poté, co Respekt kontaktoval Mariána Rohályho, se na webu Aeronetu objevila nepodepsaná výzva s následujícím zněním: ‚Je třeba přejít do ostrého protiútoku. Prosím jakéhokoli potenciálního whistleblowera, který se zaměřením obsahu tohoto serveru souhlasí, aby získal všechny dostupné údaje pana Ondřeje Kundry, jako je: soukromý e-mail, telefonní číslo, rodné číslo a především adresu skutečného místa pobytu tohoto vlastizrádného individua, a zde je anonymně zveřejnil. Kdo s čím zachází, tím také schází. Pamatuj si, KUNDrO!‘,“ informuje Kundra.

Aeronet byl původně, jak píše Kundra, uzavřenou komunitou, na otevřený zpravodajský web se změnil v únoru 2014, v době, kdy se na Krymu vyrojili ruští vojáci v uniformách bez označení a bleskově obsadili klíčové objekty. 

„O čtyři měsíce později se na Aeronetu začaly objevovat první výrazně proruské články. Časem přibyly i domácí české texty útočící na místní prozápadní politiky a naopak podporující zdejší extremisty, jako je třeba známý odhalovač ‚Židů v české politice‘ Adam B. Bartoš (minulý pátek obviněný z hanobení rasy a národa, podněcování nenávisti vůči skupině osob a schvalování genocidy),“ konstatuje Kundra. Dále uvádí, že Aeronet byl v jedné ze svých posledních výročních zpráv pro ministry označen BIS jako zdroj nebezpečné proruské propagandy.

„Zatím nejkonkrétnější zprávu o tom, jak ruská propaganda pracuje, přinesl deník The New York Times, který odhalil tzv. trollí centrum v Petrohradě. Tedy působiště lidí, které ruská propaganda najímá na to, aby zaplavovali debaty pod články v západních médiích a manipulovali tak s čtenáři. Uvnitř domu, který papírově vystupuje pod názvem Ústav pro výzkum internetu, je čtyřicet místností, v každé pracuje dvacet lidí. Každý má denně za úkol napsat sto třicet pět postů o zhruba dvě stě znacích,“ uzavírá Kundra s tím, že rizika propagandy si zjevně uvědomuje i EU, při centrále totiž začaly v posledním roce fungovat dva týmy expertů upozorňujících na jednotlivé dezinformace.