„Víte, že možný budoucí velvyslanec naší země ve Vatikánu označoval prezidenta Miloše Zemana za ‚sprosťáka a rektálního alpinistu‘ vůči Rusku a Číně? Víte, že o voličích hovoří jako o ‚materiálu‘? A víte, že ho povzbudilo heslo k brněnské wifi, které znělo ‚komunistijsousvině‘? Pojďme na to,“  zahájila moderátorka pořad a pokračovala Svobodovou profesionální historií.

„Lidovec Svoboda byl náměstkem ministra zahraničních věcí, velvyslancem stálé mise ČR při Radě Evropy a ministrem bez portfeje. Během prezidentské volební kampaně byl poradcem neúspěšné kandidátky Danuše Nerudové. V současné době je předsedou správní rady Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku, což je politický institut KDU-ČSL, na jehož chod posíláme z našich daní ročně kolem pěti milionů korun,“ zjistily autorky pořadu Jana Bobošíková a Hana Lipovská.

Dále dohledaly, že Pavel Svoboda vedl lidovce do evropských voleb, ale sám neuspěl. Přeskákali ho europoslanci Zdechovský a Šojdrová.

„A víte, proč Svoboda neuspěl? Protože lidé nepochopili, že je třeba kroužkovat i lídra. Alespoň to uvedl ve své knize Deník europoslance,“ doplňuje moderátorka a dodává Svobodovu citaci ilustrující jeho vztah k voličům:

„Když vidím, jak podstatná část obyvatel volila, tak se těším na nástup umělé inteligence. Vždy nás učili, že vůči voliči se vyjadřuje jen respekt, ale problém není v politicích, je ve voličích, jejich vzdělání a výchově.“

Ve svém pohrdání voliči šel podle Bobošíkové Svoboda ještě dál, říká a opět ho cituje: „a s tímhle materiálem se má budovat demokracie. Myslím, že to byl Churchill, kdo řekl, že o demokracii ztratí člověk iluze po prvních deseti minutách setkání s voliči“.

„Pokud naše vláda Pavla Svobodu skutečně do Vatikánu ve spolupráci s prezidentem Petrem Pavlem vyšle, měl by si velvyslanecký pretendent začít uvědomovat, že na jeho plat a funkční požitky se budou skládat právě ti, kterými tolik pohrdá,“ dodává k tomu moderátorka pořadu.

Pohrdání voličem ze strany možného velvyslance není podle Bobošíkové jediný rys, který Pavel Svoboda ve své knize odhalil.

„Velmi se mu líbí despotické řízení jednání a fakeové stranické sjezdy, na kterých jsou kandidáti dohodnuti dopředu – tomu říká „řízená demokracie“. A pokud někdo například na sjezdu lidovců dokáže delegátům šikovně podsunout návrhy, o kterých možná ani netuší, že o nich hlasují, tak to je, podle Svobody, „v pozitivním slova smyslu vynikající manipulátor“. Možná by si měl pretendent na velvyslance uvědomit, že ve Vatikánu nesedí kardinál Richelieu, ale papež František,“ upozorňuje Jana Bobošíková s tím, že bude zajímavé sledovat i reakci samotného ministra zahraničí na nominaci Svobody na místo velvyslance.

Ministrem zahraničí je totiž člen České pirátské strany Jan Lipavský a Svoboda se v minulosti právě o Pirátech nevyjadřoval právě lichotivě.

„Piráti jsou čtvrtou nejsilnější stranou. Po setkání s několika z nich se mi zdá, že bychom se měli vrátit ke staré dobré tradici minulých staletí, jak nakládat s lapenými piráty – jsou arogantní, neslušní, radikální, bezohlední.“

Moderátorka se následně podivuje nad tím, že lidovec a možný velvyslanec ve Vatikánu tolik prahne po trestech smrti oběšením či jinou středověkou metodou.

„Tak nevíme, s jakou výbavou v oblasti humanity se lidovec Svoboda do Vatikánu, který je zásadně proti trestu smrti, vydá. Připomínáme, že papež František už před lety schválil dokument, podle kterého je trest smrti nepřípustný za jakýchkoli okolností,“ říká k tomu jedna z autorek Aby bylo jasno a dodává, že ani manipulace s demokratickými procesy, ani volání po trestu smrti není nic proti tomu, jak vidí bývalý europoslanec a velvyslanecký pretendent lidovec Svoboda společné civilizační hodnoty, které by měl podle ministerstva zahraničí při Svatém stolci rozvíjet.

„Zahrneme-li mezi civilizační hodnoty slušnost, respekt a úctu k hlasu lidu, tak tam má značné mezery – to už jsme vám řekli. A pokud jde o přímou volbu prezidenta, tak tam si lidovec Svoboda nebere servítky. Jestlipak víte, jak psal ve své knize o Miloši Zemanovi? Cituji: ‚Sprosťák, rektální alpinista vůči Rusku i Číně.‘ A dál se v knize baví nad údajnými slovy výše postaveného duchovního, že je třeba se za prezidenta modlit. A že doporučuje zejména modlitbu ‚odpočinutí věčné‘. To je totiž modlitba za zemřelé.“

Jana Bobošíková se po těchto slovech zamýšlí nad tím, zda přát někomu smrt, je ona „společná civilizační hodnota“, kterou má český velvyslanec sdílet se Svatým stolcem a zároveň nechápe, proč chce být Svoboda diplomatem, tedy v podstatě se zařadit mezi vysoko postavené politiky, o kterých se vyjádřil takto:

„Život vrcholného politika je evidentně složitý, protože má ‚jet lag jako prase‘, musí diskutovat s docentem Petrem Robejškem, který je ‚demagog‘, zatímco tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček je ‚symbol blbosti, arogance a prolhanosti‘, a když pan europoslanec v EP hlasoval proti alkoholismu, jeho synovec a kmotřenec ‚blil jako alík‘.“

Moderátorka se po těchto slovech v samotném závěru svého pořadu vrací k předvolební kampani Danuše Nerudové v Brně, kdy prý v očích pana Svobody „jediné povzbuzující bylo, když jsem se zeptal na heslo k místní wifi, znělo: „komunistijsousvině“.

„Tak co myslíte? Vyšlou Fialova pětikoalice a prezident Petr Pavel za Českou republiku do Vatikánu arogantního sprosťáka, který pohrdá občany a nadává na hlavu státu? Obávám se, že to nebude překážkou,“ uzavírá Jana Bobošíková.