Banášův první dopis si Merkelová sice nepřečetla, zato jej četli „desetitisíce Němců“ a rozšířil se skrz celý německý internet. Dokonce i do Česka, Polska, Maďarska a Itálie. A většina těch, kteří jej četli, s Banášem souhlasí a jsou v šoku z její politiky.

„Začínám mít špatný pocit, že v časech Vaší rodné NDR jste na rozdíl od drtivé většiny východoněmeckých občanů, kteří hledali informace na ZDF, ARD, RIAS, Deutsche Welle, stála na straně těch, kteří z pozice síly strhávali televizní antény orientované na západní televize,“ vyjádřil své podezření spisovatel s tím, že si nedokáže vysvětlit její aroganci. „Asi máme – na rozdíl od Vás, i jiné orgány vnímání než jen oči a uši. Máme i srdce,“ poznamenal a dodal, že právě to je důvod, proč lidé přestávají důvěřovat establishmentu.

Merkelová podle Banáše žije v klamu, ve kterém ji udržují její poradci, tajné služby i novináři. „Každý má totiž teplé místo a nechce ho riskovat tím, že vám řekne pravdu,“ napsal spisovatel. Pravda si ale nakonec každého najde. „Katastrofou demokracie ale je, že zatímco za totality fungoval samizdat jen v komunistických státech, dnes funguje prakticky ve státech demokratických. Ještě větší morální katastrofou je, že v komunismu se nikdo netvářil, že je demokracie, byla cenzura a každý novinář a spisovatel věděl, kam až mohl zajít. To přece jako bývalá občanka NDR dobře víte.“

Dnes je však cenzura mnohem horší, než byla za komunismu. „To přece jako kancléřka SRN dobře víte,“ poznamenal Banáš a odcitoval Merkelové dopis jednoho z německých občanů, který mu v reakci na jeho vlastní otevřený dopis přišel. A tyto dopisy byly právě impulzem k sepsání dalšího otevřeného dopisu.

Celý text zde.

„Milá paní kancléřko, Němci mi tvrdí, že Vaše neomezená samolibost učinila z úřadu německého kancléře centrum Vaší absolutistické monarchie, držené servilní službou – diplomatickou, bezpečnostní, zpravodajskou a hlavně mediální. Označují vás za kancléřku osamělosti. To říkají Němci a píší to i Vaše noviny,“ napsal Banáš a vyčetl Merkelové, že přehlíží země Visegrádské čtyřky, které jen činí to, co si přejí sami němečtí občané.

Argument, že migrace je řešením stárnutí populace, obrací Banáš zcela naruby. „Kdo vám dává právo, paní Merkelová, krást těmto národům jejich kvalifikované lidi? Kdo bude po válce stavět na nohy Sýrii, Libyi, Afghánistán? Někdejší prezident Karzaj zoufale vyzývá Afghánce, aby zůstali doma a pomáhali budovat zemi, která až do chvíle, kdy tam vstoupilo NATO, celkem slušně fungovala zhruba jako Libye či Irák.“ Merkelová je za tyto konflikty spoluzdpovědná a dál posunuje celý svět směrem k dalšímu válečnému konfliktu.

„Každého, kdo se postaví a řekne, jsem hrdý Němec, Francouz, Čech, Maďar, Slovák, Polák, označíte okamžitě za protievropského – rozumějte z vašeho neoněmeckého pohledu za protiněmeckého. Hrajete one woman show, což Britové pochopili a Brexitem dali jasně najevo, že se na Vaší ‚evropské‘, teda neoněmecké politice nemíní podílet,“ napsal spisovatel a přiložil k dopisu i část dopisu původního a německou píseň zpěváků Konstantina Weckera, Reinharda Meye a Hannese Wadera, nazvanou Nastal čas, ze které by si měla Merkelová vzít ponaučení.

„Mně jako Slovákovi zbývá jediné. Poděkovat. Ne Vám, ale Konstantinu Weckerovi, Reinhardu Meyovi a Hannesi Waderovi a všem těm úžasným Němcům, kteří na rozdíl od Vás už, chvála bohu, pocit viny nemají. Proto jsou sebevědomí, hrdí,“ napsal Banáš s tím, že přátelství s Němcem se těžko získává, ale trvá dlouho a je pevné. Na závěr jen podotkl, že ke štěstí celé Evropy je třeba se hlavně vyhnout vojenskému konfliktu.