Čtenář Petr Jindřich se rozhodl polemizovat s jednou z dřívějších Velebových odpovědí, která se týkala profesora Martina C. Putny. V ní senátor mimo jiné uvedl, že Putnovo „působení na Univerzitě Karlově je vizitkou současného i minulého rektora a úrovně univerzity, která je v hodnocení světových univerzit až ve čtvrté stovce pořadí. To také o něčem vypovídá.“ „Takže díky Vám se všichni absolventi této univerzity (mezi něž patřím) dozvěděli, že jejich vzdělání za moc nestojí. Nebo co jste tím chtěl naznačit?“ zeptal se Jindřich ostře.

Co to vypovídá o vašem vzdělání?

Poukázal na to, že Veleba použil údaje pouze z jednoho žebříčku celosvětového hodnocení univerzit. „Ze tří žebříčků, na které jsem se díval já, se ve dvou z nich UK umístila jako nejlépe hodnocená vysoká škola v rámci ČR. Dále z nich vyplývá, že např. školy, které jste vystudoval Vy, tj. dnešní Mendelova a Masarykova univerzita, se ve všech třech žebříčcích umístily až za UK. Co to tedy pak vypovídá o Vašem vzdělání?“ rozhořčil se čtenář.

Veleba nejprve přiznal, že na profesora Putnu má názor, který nezmění. „Protože aby profesor Univerzity Karlovy chodil v průvodu gayů a lesbiček a exhiboval s protikatolickým transparentem, to je skutečná dekadence a tento profesor (nikoliv asistent či student) je členem akademického sboru této univerzity. A protože jde o člověka, který je často v centru pozornosti médií, ať chcete, či nikoliv, je vizitkou univerzity,“ vysvětlil Veleba svůj postoj.

V něm jej zřejmě utvrdil i další Putnův čin: „A navíc nedávno tento profesor čmáral po plakátech docenta Robejška, které zvaly na jeho přednášku. To, pane Jindřichu, přece není úroveň Univerzity Karlovy, to přece snad ne,“ napsal Veleba.

Co se týká citovaného hodnocení UK v žebříčku světových univerzit, Veleba připouští, že to je záležitost velmi složitá a diskutabilní. „Já jsem to použil, možná necitlivě, proto, abych zdůraznil rozpor mezi dřívější pověstí této staroslavné univerzity a skutečností, že nyní v ní může na nejvyšší akademické pozici působit člověk této mravní integrity. Takže to není nic proti absolventům UK a ani to není o srovnávání s MU,“ dodal Velba.

Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE

Osobnost Putny nepomáhá k dobrému jménu UK

Týž čtenář se pak k problematice profesora Putny vrátil ještě jednou. Podle něj to, že si Putna dovolil ironizovat v době před prezidentskou volbou později zvoleného Miloše Zemana a také že bývalý a nynější rektor UK měli tu „drzost“ nepřijmout prezidentovo pozvání na Pražský hrad při příležitosti oslav výročí založení samostatného československého státu, přece nevypovídá o tom, jaká ta univerzita je jako celek. „Žádná univerzita není jen o jednom z přednášejících či o osobě rektora nebo rektorů,“ upozornil Petr Jindřich. „Když ponechám stranou nevhodnost profesora UK metodami bulváru zesměšňovat prezidentského kandidáta, souhlasím s Vámi, že to nevypovídá o tom, jaká ta univerzita je jako celek. Ale jistě se mnou budete souhlasit, že jí to ani nepomáhá a že hodnocení přes celek je věc velmi ošidná, neboť celek není nikdy hodnocen jako celek, nýbrž vždy to jsou jednotlivé osobnosti,“ dodal Veleba.

Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE

Pomohl byste Putnovi uspořádat přednášku v Saúdské Arábii na téma dějiny homosexuálních svazků?

Ivan Noveský zase ironicky navrhl Putnovi „dokončit osobnostní rozvoj“. „Pane senátore, mohl byste se pokusit pomoci profesoru Putnovi získat osobní grant na to, aby zorganizoval a byl hlavním řečníkem na konferenci v Saúdské Arábii na téma: Dějiny homosexuálních svazků a adopce muslimských dětí registrovanými partnery? Spolupořadatelem by mohlo být velvyslanectví USA v Rijádu. Nepochybně by to definitivně dokončilo osobnostní i odborný růst kariéry pana profesora,“ uvedl Noveský zřejmě si vědom nesmyslnosti takového návrhu, protože v Saúdské Arábii se vládnoucí režim řídí ultrakonzervativním výkladem islámu, který homosexuální svazky nejenže zakazuje, ale i přísně trestá, a to bičováním nebo i trestem smrti. „Kdyby se tak stalo, UK by vstoupila do dějin. Panu profesorovi už ale nic nepomůže, neboť klasičtí autoři vývojové psychologie došli k závěru, že ve věku, který pan profesor má, už na jeho ‚osobnosti‘ nelze změnit zhola nic,“ reagoval Veleba.

Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE

Za nic z toho, co jsem v životě dělal, se nestydím

Jiného čtenáře zase zajímalo, jak dlouho byl Veleba v předlistopadové komunistické straně a jaké v ní zastával funkce. „Stydíte se za to, nebo to vnímáte jako základní předpoklad k Vaší kariéře?“ rýpl si čtenář. „V KSČ jsem byl od roku 1978 do poloviny roku 1990 jako řadový člen. Žádné funkce jsem nezastával. Za svůj život se nestydím a nevím také, proč bych to měl dělat,“ odpověděl Veleba.

Následně dodal, že svoji profesní dráhu začal jako řadový „technickohospodářský pracovník“ (tak zněla tehdejší terminologie) na státním statku. Po osmnácti letech praxe se propracoval do jeho čela jako ředitel. „Stalo se tak v březnu 1989. Po revoluci mi OF dalo důvěru a ve funkci potvrdilo. Ani oni se nestyděli a na rozdíl od vás mě důvěrně znali. Lustrační osvědčení mám negativní,“ napsal Veleba.

Závěrem uvedl, že za to, co ve svém životě dělal, se nestydí. „Protože jsem se choval slušně a zřejmě si toho všimli ostatní, a proto mě volili. Základním předpokladem k úspěchu není příslušnost k nějaké straně, ale přítomnost určitých hodnot člověka, jeho pracovní výkon a jeho vize,“ dodal senátor Jan Veleba.

Celé znění otázky a odpovědi najdete ZDE