V nemocnicích leží bezmála 300 lidí s nemocí covid-19. Přitom 69 z nich je ve vážném stavu. Co bude dál?

Beran zdůraznil, že se nemáme čeho bát, protože smrtnost spojená s koronavirem je velmi nízká.

„Na druhé straně to ukazuje to, že lidí jsou si vědomi rizik toho viru a dodržují ta opatření, takže to snižuje množství toho viru v populaci a ty průběhy jsou velmi mírné,“ poznamenal Beran. A dodal, že smrtnost na chřipku je okolo půl procenta nemocných, a v tomto srovnání se podle Berana není čeho bát. U nemoci covid-19 je smrtnost na úrovni 0,2 procenta.

Žaloudík se vyjádřil ve stejném duchu a konstatoval, že se zajímá také o čísla počtu lidí, kteří umírají např. na rakovinu. „Kdybych bral tato čísla úplně vážně, tak asi emigruju na východní Sibiř, protože tam je teď asi nejbezpečněji,“ poznamenal k číslům o koronaviru.  

Flégr ve studiu pozvedl varovný prst. Upozornil, že s ohledem na to, jak roste počet nemocných, poroste i počet vážných případů a v tu chvíli bude hrozit kolaps zdravotnického systému. Očekává, že už zas měsíc může přijít kolaps českého zdravotnictví.

Profesor Flegr předvádí Janu Krausovi, jak se raduje „koronáč“

„V tu dobu už tady bude zkolabovaný zdravotnictví a budeme se bát lidí. Ti lidé, když uvidí, že umřelo tolik a tolik lidí, tak prostě do té práce nepůjdou,“ prohlásil Jaroslav Flégr.  

Aby k tomu nedošlo, musí se podle virologa významně posílit kapacity trasování. V tomto dal Beran částečně Flégrovi za pravdu. Ale jinak Beran trvá na tom, že žádný katastrofický vývoj v Česku nesledujeme.

Podle Cikrta se až přibližně za měsíc ukáže, zda má pravdu spíše Beran, nebo Flégr. V tuto chvíli to nemůžeme dnes přesně posoudit, protože toho o viru víme málo.

„On se ten virus chová velmi zvláště. Ona o tom mluvila už (molekulární genetička) Soňa Peková, ale je na indexu, tak se o ní nesmí mluvit,“ poznamenal Žaloudík.