Šafr v komentáři na Svobodném fóru objasnil, že za svůj život se ocitl ve třech fázích přístupu k poměrům v České, resp. Československé republice. V první fázi, která trvala do roku 1989, se ani trochu neidentifikoval se společenskými poměry, neboť tu prý byl hloupý komunismus.

Sametovou revolucí Šafr vstoupil do druhé fáze svého dosavadního života, kdy se na rozdíl od té první s všeobecným charakterem poměrů v zemi identifikoval velmi silně. „Byla tu dosud netušená míra svobody, byly tu podmínky pro sebeuplatnění, seberealizaci, pro tvorbu i podnikání. Jsem vděčný osudu i Bohu, že jsem zažil to nejlepší období v celých dějinách národa,“ vyznal se novinář.

Celý komentář ZDE

Zvolením Miloše Zemana započala třetí fáze Šafrova života. „Opět se velmi silně neidentifikuji s tím, co se ve společnosti děje, a to z důvodů naprosto principiálních. Nemohu akceptovat prezidenta s tak otřesnými projevy zlého frustráta. Ale ještě horší než jeho buranské chování mi přijde jeho ignorance ústavního systému a podrývání orientace a pevné vazby České republiky na demokratické spojence,“ dal novinář průchod svému zhnusení.

Prezident však není jediný, kdo Šafrovi „kazí“ dojem. Dalším signálem úpadku České republiky do poměrů chaosu a rozvratu pravidel hry pro něj byl zásah plukovníka Šlachty a státního zástupce Ištvána na Úřadu vlády. Třetím projevem drastického úpadku dosud demokratických poměrů je dle Šafra „mocenský válec“ Andreje Babiše, který tu prý likviduje jak politické strany, tak svobodnou žurnalistiku a v ekonomice konkurenční prostředí. „Je to nehorázný a zlý útok na občanskou svobodu a zcela jednoznačně a zásadně si to rovněž beru osobně. Jeho vpád do redakcí, které jsem kdysi léta řídil, považuji za stejný skutek, jako je znásilnění ženy,“ udeřil Šafr.

Nechovejme se jako idioti

Kvůli masivní migrační krizi se nezadržitelný vír chaosu a úpadku bezpečného svobodného světa v těchto dnech a týdnech zrychluje. Šafr ale uklidňuje, že Evropa může tuto krizi zvládnout a k válce dojít nakonec nemusí. Akorát prý potřebujeme obnovit sílu naší kultury, naší demokracie a potřebujeme najít morální sílu našeho národa. „Ten úkol, který stojí před Čechy, je jasný: Nesmíme se prostě chovat jako idioti. Pohled na Hrad si zakažme. Na Hradě straší,“ konstatuje Šafr.