„Byl by to takový ‚Václav Havel II.‘, který by si získal uznání na mezinárodních fórech. Jen mu najít ten národ, který by ho zvolil,“ tak prý pláčou příznivci havlovské duchovní tradice. Naposledy takové myšlenky zformuloval na severu Aktuálně publicista Martin Fendrych.

Ze záhadných důvodů se má za to, že inteligence je morální

Šafr si stýská nad tím, že v našich krajích se ustálilo nešťastné dělení národa na „inteligenci“ a na „blbce“. „Z jakýchsi záhadných důvodů se má za to, že inteligence je morální a blbci jsou amorální. Inteligence je na straně odkazu Václava Havla a blbci jsou na straně Miloše Zemana,“ píše.

Toto dělení má podle něj dvě vady. Inteligence není o nic více morální či nemorální než jiní lidé. Navíc je třeba mít na paměti, že morální selhání lidí s většími možnostmi uplatnění na veřejné scéně nadělá vždy větší paseku.

Celý text je ZDE

Takové dělení je krajně neinteligentní

Druhá vada je v tom, že takové dělení na inteligenci a blbce je zejména z hlediska té první skupiny (tedy pro ty, kteří chtějí do takového útvaru za každou cenu patřit) krajně neinteligentní. Na straně zisků totiž přináší jen velmi neužitečné uspokojení z vlastní nadřazenosti. Na straně mínusů a ztrát proti tomu stojí naprostá jistota politické prohry. „Duchovní aristokraté si vysvětlují svoji prohru tím, že blbců je více. A to jim stačí k tomu, aby i nadále přežívali ve své bílé věži ze slonoviny, která ční nad tím mořem morálního bahna ‚obyčejných‘ lidí,“ pokračuje Šafr.

Ovčáček je absurdní blbeček

Když Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček znovu zpopularizoval pojem „pražská kavárna“, prokázal tím podle Šafra, že „není zdaleka jen absurdní blbeček, nýbrž i rafinovaný propagandista“. „Vnutil veřejnosti představu, že všichni, kdo se staví proti Miloši Zemanovi, patří pro svůj neužitečný snobismus na smetiště dějin. To je třeba odmítnout. A s tím je třeba i odmítnout představu, že se veškerý osud naší země točí jen kolem osoby prezidenta. Obojí je nesmysl,“ konstatoval Šafr.

Vyhraje ten, kdo se bude věnovat maloměstskému a venkovskému obyvatelstvu

Podle něj totiž zásadní rozhodování české společnosti o tom, zda se dále propadneme do autoritativního suterénu, nebo zda se nám podaří udržet v civilizačně vyšších patrech liberálního státu, proběhne již ve volbách předcházejících volbě prezidenta, a to zejména v parlamentních. „O svobodě v České republice se nebude rozhodovat v žádné kavárně, ale po celé zemi, v níž čistě početně převažuje maloměstské a venkovské obyvatelstvo. A vyhraje jako vždy ten, kdo se mu bude věnovat. Babiš už začal,“ podotkl Šafr.

A dodal, že pokud se chce někdo mermomocí identifikovat s pojmy „inteligence“ a „intelektuál“, tak by měl pochopit, že upřímná starost o českou společnost je v rozporu s pocity snobské nadřazenosti. „Smutnou tradicí havlovské politiky je to, že přenechala tzv. ‚obyčejné lidi‘ svému osudu a prostě se na ně vybodla. Přenechala národ druhohorním ještěrům, kteří jej odvádějí na Východ,“ uzavřel Pavel Šafr své zamyšlení.