Pavel Telička byl do Evropského parlamentu zvolen za hnutí ANO, se kterým se na podzim loňského roku rozešel i z důvodu, že Andrej Babiš se rozhodl v prezidentských volbách podpořit Miloše Zemana. „Respektuji tu volbu, ale je to pro mě smutné. Jistě nemůže očekávat nic jiného než v tom prvním funkčním období, které nepřineslo nic pozitivního,“ řekl a dodal, že Zeman není dostatečně reprezentativní a v zahraničí není brán. „Navíc nejednal v předvolební kampani férově a strašil společnost,“ uvedl.

Dále poznamenal, že po rozchodu s hnutím ANO už s Andrejem Babišem nebo lidmi, kteří budou v příštích letech určovat zahraniční politiku v EU, v kontaktu příliš není. „Je pravda, že intenzita je mnohem nižší než dříve. Rozešli jsme se na pěti otázkách a ty rozdíly se akorát prohloubily. Rozcházeli jsme se například v otázce dalšího vývoje EU, podpory Zemana, kterou Babiš vyslal jasný signal, kam ČR směřuje,“ řekl a dodal, že se spolupráce s europoslanci a jinými politiky nezříká, pokud je to spolupráce v zájmu České republiky.

„Pro mě je podstatné, že volební program hnutí ANO, který jsem sepsal s kolegou Ježkem, platí a ten implementujeme. Nejsme to my, kteří se od programu odklonili,“ připomněl.

Babišovu návštěvu Bruselu hodnotí Telička jako velmi krátkozrakou a nešťastnou. „Škála zasadních otázek je podstatně širší, než je pouze otázka kvót a migrace. Naši roli v EU si zbytečně zužujeme na tato témata. Existují jiné, pro náš vývoj a vývoj EU mnohem podstatnější otázky. Jedná se například o energetiku, dopravu, klimatickou politiku, oběhovou ekonomiku,“ vyjmenoval Telička a dále zmínil i to, jak moc je důležité mít jasnou představu o reformě EU.

• Celý rozhovor ZDE

Podle Teličky jsou zde kvóty nástrojem pro vyvolávání strachu a rozdělování společnosti. „Je jasně vidět, že politici toho využívají ve volbách, naposledy v těch prezidentských. Já tu otázku nepodceňuji, ale v rámci řešení migrace je to jedno z mnoha opatření,“ upřesnil. Podle Teličky jsme si problém vztahu EU k ČR do jisté míry vytvořili sami. „Jak z hlediska institutu kvót, tak z hlediska vnitrospolečenského strachu, který zde je,“ zdůraznil.

„My jsme si v podstatě začali hloubit jámu, ze které velmi těžko vylézáme; a už nejsme schopni se v jámě zorientovat tak, abychom efektivně jednali v rámci Evropské unie,“ trvá si na svém Telička.

V České republice je podle průzkumů z postkomunistkých států střední Evropy u mladých Čechů nejsilnější euroskepticismus. V EU jsme považovaní spíše za potížisty. „Je šance, že se tento konflikt urovná, ale ten prostor pro to se stále zužuje. Musíme si uvědomit, že Unie si prošla krizovou situací a po konsolidaci přistoupí k celé řadě vývojových kroků,“ řekl a dodal, že kroky se budou týkat například reformy institucí, probloubení integrace v některých oblastech právě proto, aby byly nástroje řešení problémů, kde Unie zatím není efektivní.

Pokud bychom na to vše byli připraveni, máme prý možnost si naši pozici v EU začít upevňovat. „Můžeme být konstruktivním členem EU, ale pokud nebudeme schopni se pohybovat i v jiných podstatných oblastech a něco v nich nabízet, tak budeme vnímaní nejen jako potížisté, ale naše vyjednávací pozice se bude v inkriminované otázce akorát problematizovat,“ uvedl a doplnil, že se z toho lze ještě dostat, ale musíme vědět, co chceme, identifikovat se s dalším vývojem EU a mít jasnou evropskou politiku s danými prioritami. „Pak si můžeme prosazovat i to, co je pro nás citlivé téma,“ uzavřel.