Ekonom Marek úvodem popsal, kolik toho o ekonomice věděl Petr Pavel, když vstupoval do prezidentské kampaně, a jaké jsou jeho znalosti nyní. „Myslím, že o ekonomice toho věděl možná víc, než já toho vím o armádě. Určitě nebyl nepřipravený,“ poukazoval Marek, že Pavel má zkušenosti z manažerských pozic, byť v armádě. „Musel jednat s politiky včetně ministrů financí, když se jednalo o rozpočtu armády, takže bylo na čem stavět,“ podotkl poradce prezidenta.

Na dotaz, jaké socioekonomické téma bylo nejobtížnější, které nastupujícímu prezidentovi vysvětlil, bez váhání uvedl: „Možná to bylo fungování a problémy důchodového systému, to nechápe celá řada lidí z oblasti politiky, tak možná že to bylo jedno z těch složitějších témat,“ prozradil ekonom téma, které bylo problematické pro Petra Pavla, jenž v březnu podepsal spornou novelu zákona o penzích s tím, aby ji přezkoumal Ústavní soud.

Zhruba před půl rokem Marek v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že „žádná veliká důchodová reforma už nebude, nikdo se k ní neodváží a už nám ujel vlak“. Na tom se podle něj nic nezměnilo: „Neslyšel jsem žádného z politiků, že by navrhoval opravdu něco, čemu se dá říkat systémová reforma,“ uvedl člen poradního sboru vlády NERV.

To, co má v příštích dnech vláda veřejnosti představit jako důchodovou reformu, podle ekonoma důchodová reforma v pravém slova smyslu nebude: „Já bych za systémovou reformu považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. Pokud trváme na tom, že výrazně dominantní je stále průběžně financovaný systém a pouze měníme některé jeho parametry, byl bych se slovem reforma trochu opatrnější, raději bych používal parametrické změny.

„Problém je v tom, že my jsme důchodovou reformu promarnili, důchodová reforma se měla ideálně řešit před 20, 25 lety. Teď už je na to relativně pozdě,“ zopakoval ekonom.

V rámci očekávané důchodové reformy z dílny Fialova kabinetu je ve hře i posunutí hranice pro odchod do důchodu na 68 let, na to uvedl: „Myslím, že by bylo vhodné vrátit se k tomu, co představila ta poslední důchodová komise, která konstatovala, že by bylo vhodné, aby ta věková hranice reflektovala průběžně se měnící naději dožití. Mělo by to být adekvátní, abychom víceméně drželi poměry mezi pracovní částí života a částí života na penzi,“ odkazoval na demografické grafy a prognózy.

Zopakoval své nedávné prohlášení, že veřejné finance mají problém a dostaly se do neudržitelné situace. Pokud se nic nestane, bude podle Marka schodek vládního sektoru každý rok překonávat hodnotu čtyř procent HDP. Pokud se budeme snažit veřejné finance uzdravit, je nutné se zaměřit na zvyšování daní, nebo na škrtání ve státním rozpočtu? „To je čistě na vládě a jejím politickém vnímání světa. Je možné to udělat čistě výdajovými škrty, ale bylo by to velmi obtížné. Tudíž pomoc zvýšením některých daňových sazeb bude velkým lákadlem,“ usuzoval David Marek.

Dobré by podle něj bylo podívat se na systém dotací. „NKÚ přišel na to, že to je výrazná rozpočtová zátěž, ale že dotace často začaly plnit přesně opačný účel, než bylo na počátku zamýšleno. Je to jedna z věcí, která by mohla bolet co nejméně, a přitom by mohla v rozpočtu ušetřit značné prostředky,“ navrhl ekonom.