Na úvod se čeští katoličtí představitelé vyjádřili ke středečnímu shromáždění tuzemských muslimů, kteří tímto chtějí dát jasně najevo nesouhlas s násilím páchaným Islámským státem a obecně islámským terorismem. V rámci shromáždění se muslimové původně chtěli modlit za oběti terorismu v kostele sv. Ludmily na náměstí Míru, byli však odmítnuti. Vstříc jim vyšla až nedaleká farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech.

Zatímco Halík odmítnutí připisuje nedorozumění, ředitel odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského Milan Badal hovoří o výhradách některých věřících, kteří si prý nepřáli přítomnost muslimů na bohoslužbě, neboť zaznamenali, že muslimové se ve Francii či Vatikánu otočili při kázání ke knězi zády, a patrně mají obavy, aby k něčemu takovému nedošlo i u nás.

Dialog mezi křesťany a muslimy probíhá dle Halíka na mnoha rovinách, nejintenzivněji prý u špiček náboženských komunit a vzdělaných lidí. Teolog sám jde příkladem, neboť se prý spolu s kardinálem Vlkem už několik let účastní iniciativy Společný hlas, v jejímž rámci se v Čechách žijící křesťané, židé a muslimové pravidelně scházejí, vyjasňují si postoje a přijímají společná stanoviska.

Z vlastní zkušenosti tak může říci, že s českými muslimy problémy nejsou. Mohly by však prý brzo nastat. Nemalou měrou k tomu dle jeho názoru přispívá protiislámský bojovník Martin Konvička a jeho iniciativa. Halíka doslova rozpálila protiislámská akce, kterou hnutí uspořádalo na počátku července před brněnskou mešitou. Podle něho se jednalo o sprostou provokaci, která svou podstatou připomínala nacistická shromáždění. Takové akce prý mohou české muslimy zradikalizovat.

Kněz považuje za důležité, aby se křesťané od podobných veřejných demonstrací vůči islámu distancovali. „Bohužel v tom vidím malou podporu špiček katolické církve. To, co pan Badal, který je tady s námi na drátě, říkal o muslimech, že to není žádné přátelské náboženství, že nemá smysl rozlišovat, kdo je dobrý a zlý muslim… A teď dokonce pan kardinál použil výraz mohamedáni, což je pro muslimy hanlivý a urážlivý výraz. To je znepokojivá věc,“ míní Halík, který se rovněž chytá za hlavu nad tím, co předvedlo uskupení Opus Dei.

Pozvat na vzdělávací kurz pro kněze Lukáše Lhoťana je dle Halíka jednoznačný přešlap. „To je člověk, který byl fanatický muslim a dneska je fanaticky proti islámu. Ty jeho přednášky jsou takové čtvrthodinky nenávisti,“ myslí si Halík. V otázce vzdělávání má prý katolická církev výrazný deficit.

Diskuze k přehrání ZDE

Ve zcela opačném gardu přemýšlí Tomáš Badal. Když se dostal ke slovu, zdůraznil, že si stojí za tím, že nelze rozdělovat muslimy na hodné a špatné, neboť islamisté skutečně vycházejí z Koránu, a proto on věří, že se tuzemská muslimská komunita může zradikalizovat.

Za sympatickou věc považuje dialog na úrovni špiček náboženských obcí, nicméně poukazuje, že na úrovni běžných věřících nic takového neprobíhá, což považuje za chybu, neboť poznání dle jeho názoru vede k umírňování strachu z neznámého. On sám prý žil s věřícím ‚mohamedánem‘ na kolejích, a tak nemá předsudky a iracionální myšlenky vůči tomu, kdo věří v islám.

S tím však Halík zásadně nesouhlasí. „Badal nám předvedl myšlení ve stereotypech. On sám má zkušenost s dobrým muslimem, a je schopen říci, že nemá smysl rozlišovat mezi dobrým a špatným muslimem,“ zdá se teologovi neuvěřitelné.  

„To, co převedl pan Halík je legrace, protože on vůbec neposlouchá, co říkám, vytvoří si nepřítele a proti tomu bojuje,“ vrátil Badal Halíkovi. „Před chvílí řekl něco, co jsem z pusy vůbec nevypustil. Nestačím žasnout. Jestliže má jít o dialog, vždycky je slušné zopakovat, co říká protihráč, tak, že se ukáže, že jsem tomu porozuměl. V případě Halíka tomu tak není. Za minulého režimu už jsem to zažil,“ uzavřel ředitel odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského debatu o islámu.