Podle dat OSN žije mimo Ukrajinu 6,5 milionu uprchlíků. Většina z nich v Evropě, celkem 4,3 milionu. V některých zemích se jim ale líbí více, než v jiných. Mezi země, které zůstávají ukrajinských uprchlíků prosté, patří například Francie, informuje server. Dočasnou ochranu jich tam v lednu mělo jenom 64 720.  Pro srovnání, Německo přijalo 1,2 milionu, Polsko milion, dokonce i Irsko, které má jen 5 milionů obyvatel, hostí více než sto tisíc. Právě ve srovnání s populací rozdíl vynikne. Polsko, Pobaltí, Česko, Slovensko i Bulharsko mají více než 25 uprchlíků na 1000 obyvatel. Francie má méně než jednoho. Nicméně, ve statistice dělá nepořádek to, že Francie dovoluje, aby v ní mladí lidé (pod 18 let) žili bez povolení, takže mezi lidmi s přidělenou dočasnou ochranou je jen 25 lidí mladších 18 let. Což podle pracovníka jedné neziskové organizace značí, že ve statistice není zahrnuto dalších 30 000 uprchlíků.

Velký faktor je dle Politico jazyk, proto je velký počet urchlíků ve slovanských zemích. Ale jsou zde další, finanční podpora, vzdálenost od Ukrajiny a také jestli už je v zemi nějaká komunita. Podle Jevgenije Blyzňukové, zakladatelky výzkumné společnosti Gradus, která se na uprchlíky zaměřuje, u Francie není ani jedno. Francie je daleko, peníze jsou tam menší než v Německu a žádná ukrajinská komunita v zemi nebyla. A lidskoprávní organizace upozorňují, že problémem je i jazyk a proslulá francouzská byrokracie.

Natalija Komenková do Francie přesto odešla, přes Srbsko. Francouzsky umí, přes známé si našla byt i práci, bez pomoci francouzského státu. Podle její zkušenosti nejde ani tak o jazyk jako o kontakty, bez pomoci je přesun těžký. Uprchlíci měli problémy ve Francii získat informace, jak si požádat o dočasnou ochranu, dávky, ubytování, vzdělání i zaměstnání. A k tomu ještě přibyla povinnost si dočasnou ochranu, kterou EU prodloužila až do března 2025, pravidelně prodlužovat.

Podle Komenkové se uprchlíci mohou obrátit na facebookové skupiny. Zatímco v Německu pomoc organizuje stát, ve Francii se do ní zapojují lidé zdola a různé organizace, řada lidí například nabídla své domy.

Jedním z důvodů, proč se uprchlíci nehrnou do usídlování, je dle Politico právě to, že ochrana je dočasná. Právě to prý ovlivňuje, zda své děti přihlásí do školy nebo se budou učit jazyk. Například dvě třetiny ukrajinských dětí v Polsku, Rumunsku nebo v Moldávii do školy nechodí a řada z nich se učí podle ukrajinských osnov on-line. Což má následky do budoucna. Komenková pak uvádí, že se hodně Ukrajinců bojí toho, co se stane, až institut dočasné ochrany v březnu 2025 skončí.