„Po letech, kdy všechny státní oslavy byly zanesené totalitním humusem, pomalu objevujeme hrdost vlastní státnosti. Po letech, kdy byla synonymem buzerace a kdy generalitu tvořily tukem přetékající kádrové rezervy, jsme se přesunuli do časů, kdy začínáme být na naše barvy a uniformy hrdí,“ zahájil svůj komentář Kamberský v sobotním vydání Lidových novin.

Generál Petr Pavel je toho prý ukázkovým příkladem. Připomíná, že ve vojenských strukturách dosáhl všeho, čeho mohl. Byl náčelníkem generálního štábu české armády a dokonce, jako první Východoevropan, byl tři roky předsedou vojenského výboru NATO, tedy nejvyšší vojenské funkce v celé Alianci. „Dnes je z něj zasloužená celebrita a politické partaje se předhánějí, která ho získá na svou stranu,“ dodává.

A má prý i svého mladšího následovníka. Je jím čtyřiačtyřicetiletý generál Karel Řehka. „Je profesionál. Kdysi letecký návodčí, voják se západním vzděláním, absolvent těžkých misí v Kosovu i v Afghánistánu, posléze velitel 601. skupiny speciálních sil v Prostějově,“ uvedl.

Řehka podle Kamberského dnes ztělesňuje to, co dříve generál Pavel: profesionál, voják nové doby, muž, na něhož je národ hrdý. Nejvíce se však prý proslavil, když neudržel nervy na uzdě a na Twitteru emotivně vyčinil bývalému ministru zahraničí, jenž necitlivě a v krajně nevhodnou chvíli mluvil o stažení vojsk z Afghánistánu.

To je prý úctyhodné, jelikož současné společenské zřízení stojí na tom, že rozhodují politici, vojáci plní rozkazy. „A tak když Karel Řehka dostal Cenu Arnošta Lustiga až poté, co se dostal do křížku s politikou, je to Chlívku vlastně líto. Jako by jeden emotivní výkřik skrze mobilní telefon znamenal víc než celá jeho dosavadní úctyhodná kariéra,“ poznamenal komentátor.

Zdůrazňuje proto, že Cenu Arnošta Lustiga uděluje respektovaná česko-izraelská obchodní komora. „Jenže asi zapomíná, že situace v Izraeli je úplně jiná než u nás. Vojáci se mnohem více míchají do veřejné debaty, protože obrana má v zemi úplně jinou prioritu,“ popisuje Kamberský.

„Přejme Karlu Řehkovi každý metál. A ať mu ta sláva nestoupne do hlavy. I náš nejslavnější voják Petr Pavel se držel velmi zkrátka, dokud nesložil uniformu,“ napsal a dodal, že napříště bude dobré, když čest našich vojáků budou hájit ostatní občané a politici.  „Vojáci, ačkoli je bude huba či prsty svrbět sebevíc, musí vědět, kdy je lepší nestřílet – a kdy nepsat na Twitter,“ uzavřel Kamberský.