Výbor pořádá pietní setkání v Letech pravidelně, koná se u památníku, který tam v roce 1995 odhalil prezident Václav Havel. Předseda výboru Čeněk Růžička v úvodu dnešní více než dvouhodinové slavnosti řekl, že její účastníci si díky zrušení vepřína mohli poprvé připomenout oběti nacismu neobtěžováni hmyzem. „To, co jsme si přáli všichni a o co jsme usilovali, se stalo,“ řekl. Mezi účastníky pietního aktu byli velvyslanci několika zemí.

Muzeum romské kultury převzalo areál vepřína v dubnu, vzniknout tam má památník romského holokaustu. „Otevření celého areálu veřejnosti plánujeme v roce 2021, pokud nenastanou nějaké problémy,“ řekla ČTK jeho ředitelka Jana Horváthová. Uvedla, že v nejbližší době by měl v těchto místech začít archeologický průzkum.

Firmu na bourání vepřína by chtělo muzeum vybrat do začátku prosince. Náklady na demolici se zatím odhadují zhruba na 110 milionů korun. Zároveň podle ředitelky začala příprava architektonické soutěže o budoucí podobu místa. „Soutěž by pak snad měla odstartovat v říjnu letošního roku,“ uvedla Horváthová.

Možnou budoucí podobu pietního místa jménem pozůstalých představil i Růžička z pořádajícího výboru. Má podobu kapličky s klekátkem, která připomíná příbytky kočovných Romů před druhou světovou válkou.

Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny takzvané cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1 308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo. Přes 500 lidí bylo v květnu 1943 převezeno do Osvětimi, odkud se většina nevrátila.

Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se v Letech stavěl od roku 1972. O jeho odstranění a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let. Výkup vepřína za 450,8 milionu korun schválila vláda vloni. Ve 13 halách bylo 13 000 prasat. Posledních 300 odvezl bývalý vlastník vepřína, firma Agpi, 14. března.