Podle Šimáčka pravděpodobně ubývá vyloučených lokalit. Řada lidí se však podle něj přesunula do komerčních ubytoven, a tomu je tak i v Plzni. Radní Kuthan si pochvaloval současnou aktivitu vlády: „Myslím si, že jako takové město nemůže ovlivňovat ubytovny, protože je to skutečně otázka pro centrum, pro stát. Ten už v této věci naštěstí něco podniká. To znamená, že se nám nebudou lidé sulcovat v jedné místnosti po pěti nebo deseti členech, ale bude to tak, že každý ten člověk bude muset mít na jednu osobu určitý počet metrů čtverečních. Tím se odstraní to nejhorší, co zatím je.“

Vše svalit na neziskovky…

Po dlouhé době byl mezi diskutéry také zástupce Strany práv občanů, která na obdobné akce nechodí či není příliš zvána. Hned se však fatálně „sekl“ ve výši příspěvku na bydlení, který je podle něj v republice jedna miliarda a v Plzni půl miliardy. Na to jej Šimáček opravil slovy: „Vy jste hovořil o jedné miliardě na bydlení. Částka je v současnosti ve výši asi přes dvě miliardy korun ročně. Tedy si myslím, že to nebude půl miliardy na Plzeň, jak jste zmiňoval, protože problematika ubytoven se týká všech více méně velkých měst v České republice. Hovoříme minimálně o tisícovce ubytoven na území Česka.“

O pouhém přehození zodpovědnosti na neziskové organizace hovořil pak obšírně Tomáš Hirt z hnutí Společně za Plzeň. „Myslím si, že město by do té politiky sociálního bydlení mělo vstupovat aktivněji. Nejen udělat z těch neziskových organizací pronajímatele a říci: Postarejte se o ně,“ řekl mimo jiné. Na to mu za poměrně značného smíchu odpověděla zástupkyně ODS Jilichová-Nová: „Náplní těch neziskových organizací je právě spolupráce s těmito občany. Město ty organizace právě proto podporuje, takto byl ten systém nastaven od samého počátku.“ To evidentně nadzvedlo řadu přítomných, z nichž mnozí se aktivně zapojují do sociální problematiky.

Kladivo na bezdomovce?

K segregaci lidí do jednotlivých lokalit se za všeobecného souhlasu a potlesku zmínil Tomáš Hirt: „Takže ještě je potřeba na ně dohlížet a když nebudou pracovat, tak je trestat. Tohle ale není sociální práce, to není sociální začleňování, že uděláme ubytovnu chudých a tam jako hodíme správce a bude spousta kontrol, jestli pracují, co dělají, napráskáme je na policii. Tohle je šílené. To je svět, ve kterém já žít nechci!“

O poměrně smutném plzeňském unikátu v počtu bezdomovců a městských strážníků promluvil ředitel Šimáček: „I když některá čísla říkají, že jich je ještě víc, ale 250 je obecně to číslo, o kterém se hovoří. Znamená, že každých 25 lidí bez domova má svého městského strážníka, což je unikátní.“ Na to ostře zareagoval sociální demokrat Kuthan: „Bezdomovec je člověk jako každý jiný do okamžiku, než si v pravé poledne sedne ke katedrále svatého Bartoloměje, kde sundá kalhoty a vykoná velkou potřebu. V tom okamžiku je to sice také člověk jako každý jiný, ale ta represe tam musí být,“ upozornil na poměrně nechutné téma.

O jednotce městských strážníků „Střed“, která má z centra vytlačovat nepřizpůsobivé, řekl své opět Hirt z hnutí Společně za Plzeň: „Investovat do desetičlenné jednotky, která vytlačuje pár desítek lidí z centra města, je prostě holé šílenství. To je prostě ekonomicky úplně postavené na hlavu a samozřejmě, že budeme usilovat o to, aby ta jednotka po volbách zanikla,“ upozornil na nepříliš etický problém, který se mezi bezdomovci zve spíše jednotka „Střet“. Jiří Kuthan se obává, že když se výrazně vylepší podmínky pro bezdomovce, tak se do Plzně sjedou další z Ostravy, Olomouce, Prahy, „a my zase nebudeme mít dostatek finančních prostředků obecně na to, abychom je nějakým způsobem sanovali“. Šimáček na to pohotově zareagoval: „Sociální služby netáhnou, to znamená, že se nemusíme obávat, i když jste chtěl sociální služby rozvíjet v Plzni, že nám sem přitáhnou lidi odjinud.“

Nato reagoval Bruner ze Strany práv občanů: „Své nechtění pracovat přenášejí na ty druhé. To znamená, že je to velmi složitý problém, ale s největší pravděpodobností se dá říct, že i jediný možný způsob řešení je tvrdá represe. Nic jiného na tyto lidi nezabírá. Oni si sami zvolili tento způsob a chtějí žít na úkor jiných. Ti jiní se musí bránit.“ Reakce Hirta na sebe nedala dlouho čekat. Prohlásil, že mezi bezdomovci kolují historky o tom, jak hnusně s nimi městští strážníci zachází. „Probudí toho bezdomovce, pohazují si s ním, rozkopou jejich pelíšky.“

Mladí s problémy

Na generační problém pak přítomné upozornil šéf Městské charity, kandidát KDU-ČSL Pavel Janouškovec: „Mění se struktura. To, že ve městě jsou většinou ti starší bezdomovci, kteří jsou ve věku mezi 40 - 50 lety, jsou fyzicky na nule, jsou to lidi odepsaní. Ti většinou neškodí, nekradou ani nežebrají. Pak jde o skupinu velice mladých bezdomovců, kterých přibývá a kteří se sebou nechtějí prakticky nic dělat.“

Martin Flídr z Pravé volby pro Plzeň, který  se moc nezapojoval, uvedl pak v části, týkající se školství, že je velká potřeba, aby v Plzni existovaly třídy pro poruchy chování a pro děti s hyperaktivitou - poruchou pozornosti. „Fungují logopedické třídy, nicméně nejsou dostačující. Bylo by dobré, aby tyto speciální třídy fungovaly při běžných základních školách.“ Na to radní Kuthan konstatoval, že „v poslední době běží snaha o zrušení speciálních škol, a obávám se také toho, že na to budou rodiče reagovat s velkým pobouřením“.

Nepoužívejte slovo „nepřizpůsobivý“

„Na závěr si nechám drobný apel za občana České republiky,“ uvedl ředitel vládní agentury Šimáček: „Já bych vás poprosil, abyste "nepřizpůsobivý" pokud možno nepoužívali, pokud nemusíte, protože ten termín je definitivní. To znamená, že se prostě někdo nepřizpůsobuje a neví se, k čemu a za jakých okolností, a pokud tak hovoříme o všech lidech a teď je to z ubytoven nebo těch lidí bez domova, kteří jsou v centru města na lavičkách, tak to prostě je zřetelná zpráva těm ostatním: Tihleti jsou odpad a jsou nepřizpůsobiví v dokonavém slova smyslu, je to jednolitá skupina, která se nedělí, takže se neví, za jakých okolností se každý jeden stává členem této takzvané skupiny nepřizpůsobivých. To je jen moje prosba občana České republiky.“