Lhůta pro podání stížností vypršela včera v 16:00, o jejich počtu informovala mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Místopředseda Starostů a europoslanec Stanislav Polčák ČTK řekl, že stížnost, kterou koncipoval, vychází z jiného výkladu volebního zákona, pokud jde o přidělování mandátů v druhém skrutiniu, než z toho, který použilo ministerstvo vnitra.

„Vycházíme z doslovného znění zákona. Smyslem je, aby byl naplněn nález Ústavního soudu, který říká, že je hlavně důležité, aby se celostátní výsledky voleb přetavily na získané mandáty,“ uvedl Polčák. Metoda státní volební komise podle něj vedla k tomu, že se do druhého skrutinia se přetavuje velmi málo mandátů, u říjnových voleb jeden.

„Podle našeho výpočtu, který vychází z doslovného znění zákona, jsme poslali do druhého skrutinia sedm mandátů a s těmi už se dá celostátně pracovat ... Výsledek je takový, že o jeden mandát přichází hnutí ANO tam, kde má nejmenší zbytek po dělení, to je Jihočeský kraj, ten mandát nabývá koalice STAN a Pirátů na Vysočině, a dochází k přeskupení mandátů u hnutí SPD, kde Karlovarský a Zlínský kraj mandáty ztrácejí a naopak SPD získává dva mandáty jinde. U koalice Spolu nejsou žádné změny ani přesuny,“ popsal Polčák.

Piráti a Starostové a nezávislí tak navrhují soudu, aby místo Babky, Maříkové a Dvořáka prohlásil za zvolené poslance kandidáta jejich koalice na Vysočině Miloně Slabého (STAN), kandidátku SPD v Jihomoravském kraji Petru Svedíkovou Vávrovou a kandidáta SPD v Olomouckém kraji Pavla Jelínka. Dá-li soud stěžovatelům zapravdu, mělo by ministerstvo vnitra podle Polčáka propříště vycházet z jejich výkladu.

Podstatná část letošních voličských podnětů je namířená proti České televizi a dalším médiím, která podle pisatelů neposkytovala stejný prostor všem kandidujícím subjektům, když do debat vybírala jen ty, které bodovaly v předvolebních průzkumech.

V mnoha podáních pisatelé vyjadřují nesouhlas se změnou volebního systému, než jaký byl při minulých volbách, kritizují možnost spojení stran do koalic, dále jim vadilo, že museli mít rouškou zakrytý obličej ve volební místnosti, nebo naopak to, že volební komise nežádala odkrytí obličeje, aby zkontrolovala totožnost voliče. Někteří pisatelé poukazují také na nesrovnalosti v započítávání preferenčních hlasů.

„Počet stížností je bezprecedentní, letos je třikrát vyšší než před čtyřmi lety. Stížnosti se často opakují podle stejného vzoru pravděpodobně šířeného po sociálních sítích. Kladu si otázku, jaký to má smysl. Nicméně i tuto situaci určitě zvládneme a zákonným lhůtám dostojíme,“ uvedl soudce Tomáš Langášek. Jeho senát už 32 stížností odmítl, odložil nebo vyřídil jiným způsobem.

V desítkách dalších řízení posílá pisatelům výzvy k odstranění vad a doplnění obsahu. Zpravidla bývá nutné označit konkrétní kandidáty, jejichž zvolení má být zpochybněno, případně zformulovat výrok, jehož se pisatel domáhá. Obecný poukaz na domnělou manipulaci s hlasy nebo cenzuru v médiích k projednání stížnosti nestačí.

Soud podle volebního zákona projednává návrhy na neplatnost voleb, hlasování či zvolení konkrétních kandidátů. O volebních stížnostech rozhoduje stálý sedmičlenný senát. Soud rozhoduje usnesením, bez nutnosti nařizovat ústní jednání, do 20 dnů poté, kdy volební stížnost dorazila k soudu. Letos tak tato lhůta skončí 11. listopadu v případě návrhů, které by dorazily na poslední chvíli. Ustavující zasedání Sněmovny v povolebním složení začne 8. listopadu.

Sněmovní volby vyhrála koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, získala 27,8 procenta hlasů. Těsně druhé skončilo hnutí ANO. Do Sněmovny se dostala ještě koalice Pirátů a Starostů se ziskem 15,6 procenta a hnutí SPD, které si připsalo 9,6 procenta.