Zatímco v minulém roce Národní ekonomická rada vlády apelovala zejména na konsolidaci veřejných financí a její návrhy se později propsaly do vládního konsolidačního balíčku, nyní se NERV soustředí zejména na opětovné nastartování české ekonomiky.

„Předkládáme vládě návrh plejády opatření, která mají potenciál přispět k vyššímu, dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu české ekonomiky. Jde o opatření, která jsou diskutována již dlouho, ale dosud k jejich implementaci nedošlo,“ píše NERV, že většina opatření bude fungovat až v dlouhodobém horizontu několika let až dekád.

Národní ekonomická rada vlády ale připomíná, že vláda musí nadále mít na zřeteli konsolidaci veřejných financí. „Stále nepovažujeme za vhodné, aby veřejný sektor zvyšoval svůj deficit nad úroveň vládou představenou spolu s konsolidačním balíčkem. Proto se zaměřujeme na opatření, která jsou zpravidla rozpočtově neutrální nebo znamenají jen relativně nízké náklady pro veřejné rozpočty,“ uvádí NERV v dokumentu směřovanému vládě.

Jedním z problémů stagnující ekonomiky je podle rady nedostatek pracovní síly na trhu práce. To se bude navíc v důsledku stárnutí obyvatelstva ještě prohlubovat, navíc nedostatek obsazených pracovních pozic škodí i veřejnému rozpočtu, protože se vybírá méně daní. Problémy s nedostatkem pracovní síly by podle NERV mohli řešit pracovníci ze zahraničí. K tomu je ale potřeba zvýšit mzdy a platy, aby byla práce v Česku pro ostatní lákavější, a také odstranit některé administrativní a další překážky.

Kromě toho Národní ekonomická rada vlády navrhuje zpružnit zákoník práce, omezit předlužení pro lepší integraci do legálního trhu nebo snížit odvody z nízkých mezd. Vysoké zdanění práce u lidí s nízkými výdělky totiž snižuje motivaci k práci, vybízí k přechodu do šedé ekonomiky a do prostředí využívajícího čerpání sociálních dávek. Měl by se také změnit dávkový systém, který by motivoval k návratu do práce, například posílením tlaku na rekvalifikace.

Pozitivní efekt na trh práce by prý měla také efektivní zdravotní prevence, která by omezila absenci zaměstnanců. „Zdravotní stav obyvatel ČR je významně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady na zdravotnictví a sociální systém a dále zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly,“ píše NERV.

Důležitou oblastí pro rozvoj ekonomiky je podle NERV systém vzdělávání, který musí projít širokými změnami. „Domníváme se, že si změny zaslouží celý český systém vzdělávání od mateřských škol (podpora rodin) přes základní školy (redukce odložených nástupů na základní školu) až po vysoké školy,“ informuje NERV, že to bude mít pozitivní dopady na vzdělanost, ale také na trh práce a na potenciál celého Česka.

V oblasti vzdělávání rada mimo jiné navrhuje snížení maximální doby čerpání mateřské na tři roky a zároveň zajištění dostupnosti předškolní péče pro děti od tří let, aby se mohli rodiče dříve vrátit na trh práce. Mělo by také dojít ke snížení počtu odkladů školní docházky a zkvalitnění regionálního školství. V rámci vysokého školství by se měl zreformovat systém finanční podpory studentů, protože čím vzdělanější obyvatelstvo, tím efektivnější ekonomika.

Velkou brzdou rozvoje české ekonomiky je prý neefektivní veřejná správa, kterou je nutné auditovat, racionalizovat a zjednodušit. NERV navrhuje procesní audity na ministerstvech, efektivní vyhodnocování dotací nebo reformu samosprávy. Zejména v oblasti bydlení je potřeba zásadních změn, aby se urychlila výstavba. V oblasti investic NERV mimo jiné navrhuje, aby obce investovaly své finanční rezervy nebo aby se využily daňové odpočty pro výzkum a vývoj firem.