V posledních dnech se v Česku rozbujela diskuse o tom, zdali je v dnešní době přínosnější platit kartou či hotovostí a zaznívá, jaká možná rizika by mohla nastat, pokud by již nešlo v obchodech zaplatit hotovostí. Nejde přitom jen o samotnou otázku bezpečnosti a diskrétnosti, která je meritem existence fyzických peněz, ale o mnohem komplexnější problematiku, která přináší mnohé záludnosti pro podnikatele, zvyklé dosud jen na hotovost.
Otázka placení kartou se totiž neomezuje jen na nižší odměnu obsluhy ve formě spropitného od spokojených zákazníků – z toho důvodu, že se „dýška“ při placení kartou obsluze poníží či nejsou žádná, neboť ji mnozí lidé v pohostinství a službách raději při placení kartou kvůli komplikovanosti ani vůbec nepřijímají. Podniky musejí kvůli nárůstu bezhotovostních transakcí začínat řešit i jiné dopady placení kartou. A mnohé z nich mohou posléze dolehnout i na zákazníky.
Co se totiž s nárůstem bezhotovostních transakcí stává důležitou praxí při počítání marží je to, že obchodníci musejí za každou takovouto transakci, na rozdíl od těch hotovostních, hradit poplatek. A ne jeden.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
