Ředitel Nadace pro svobodu online Mike Benz vysvětlil, že svoboda slova byla v počátcích internetu pro americkou vládu klíčová. „Na internetu vždy působil státnický aspekt. A zejména na počátku 90. let se ministerstvo zahraničí, ministerstvo obrany a zpravodajská komunita ustálily na myšlence, že diplomacie svobody projevu by mohla být způsobem, jak pomoci USA podporovaným politikům jiných zemí vyhrát volby, pomoci jim rozvinout jejich polovojenské schopnosti, jejich popularitu, pomoci získat srdce a mysl,“ vysvětloval Benz.
A poukázal na tehdejší Jugoslávii, kde USA používaly rozvíjející se internet jako prostředek podpory pro disidenty a bojovníky proti Srbům. „V letech 1995 až 1999 ministerstvo zahraničí financovalo všechny srbské disidentské skupiny, financovalo albánské skupiny, aby používaly internet k popularizaci svého poselství, protože jugoslávská vláda to nemohla zrušit,“ řekl Benz.
USA podle Benze používaly podporu svobody projevu, aby mohly rozbít režimy, které se Spojeným státům nelíbily. Poslední takovou akcí bylo takzvané arabské jaro, kterému se zavedlo i označení revoluce skrze Facebook a Twitter.
Jenže s krizí ohledně Krymu Američané své přemýšlení obrátili. Jejich strategie totiž přestávala fungovat. „To byl ten moment, kdy si řekli, počkejte chvíli, vždyť vlastně ostatní strany mají také svobodu projevu. Rusové mají na východní Ukrajině svobodu projevu. To je důvod, proč naše propaganda není pronikavá. A tehdy se opravdu začalo soustředit na cenzuru,“ vysvětlil Benz.
Ale nešlo jen o Ukrajinu. Podle Benze začala obrátka k podpoře cenzury internetu už se zabitím Muamara Kaddáfího v Libyi. Tím NATO otevřelo dveře migraci do Evropy a okamžitě následoval vzrůst politických stran, které se bránily politice otevřených dveří, kterou liberálně demokratické partaje v Evropě prosazovaly jako jedinou možnou.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2024
„Hnutí za brexit, Marine Le Penová ve Francii, Matteo Salvini v Itálii, strana Vox ve Španělsku, strana AfD v Německu, všude začaly tyto strany růst. Teď to vidíme v Rumunsku,“ vypočítával Benz „protisystémové“ strany, které by chtěly dokořán otevřené dveře migrantům zavřít.
A dostal se k Ukrajině a Majdanu. Majdan podle něho podporovala právě americká vláda. „Takže svrhli demokraticky zvoleného prezidenta, ale neříkejme, že je spojený s Ruskem, ale určitě ne se západními politiky. Ale pak je tu ještě část obyvatel, která je loajální nebo spojená s Ruskem. A tam pak najdeme důvod pro pokus o rozdrcení Ruska,“ zaznělo v rozhovoru.
Vysvětlil, že změna paradigmatu začala v době, kdy Vladimir Putin začal prosazovat na okolní země Ruska vliv. „Tento příběh začíná asi o deset let dříve, kdy Vladimir Putin poprvé začal znovu prosazovat ruský vliv nad bývalými sovětskými satelitními státy ve východní Evropě pomocí toho, co se nazývalo plynová diplomacie. Východní Evropa byla v té době téměř stoprocentně závislá na ruském plynu. Pokud by ty země nedělaly to, co Putin chtěl, aby dělaly, Putin by teoreticky mohl vypnout plyn a dopřát jim chladné zimy, zavřít celý jejich průmysl, rozdrtit jejich ekonomiku,“ ukazoval na politiku Ruska Benz. Proti rozšiřujícímu se vlivu Ruska se USA začaly bránit.
Měla by Česká republika přistoupit k BRICS?Anketa
Jenže nešlo, aby se Spojené státy začaly otevřeně hlásit k tomu, že podporují a vlastně zavádějí cenzuru. A tak vznikl narativ populismu jako útoku na demokracii, narativ dezinformací a narativ nenávisti, proti které je nutné bojovat. „A tak jsme začali přemýšlet o populismu jako o útoku na demokracii a využít naše vládní programy na podporu demokracie k tomu, abychom se na nám nepříjemné strany zaměřili? A pak, když došlo k brexitu a když byl zvolen Trump, se to stalo celosvětovým fenoménem,“ řekl Benz a připomněl, jak došlo k mediálnímu i politickému lynči Trumpa za to, že je napojený na Rusko, i když to byl nesmysl, který byl později vyvrácený. Vlastně, uvažoval Benz, obviňovali svobodu projevu z toho, že se Trump dostal do Bílého domu a že došlo k brexitu.
Benz vysvětlil, že USA objevily novou těžbu zemního plynu, takzvané frakování. A najednou měly přebytek plynu. Ale přebytek ve srovnání s ruským plynem nesrovnatelně dražší. Už jen proto, že Rusko mohlo Evropu zásobit plynem skrze dávno vybudované plynovody. A tomu USA nemohly konkurovat. Proto podle Benze také vypukla válka na Ukrajině. Bylo potřeba odstřihnout Rusko od peněz Evropy za Ruskem dodaný plyn. Peníze bylo potřeba přesměrovat do USA.
„S válkou, který zcela rozbije diplomatické vztahy v Evropě, pak můžete zachovat stávající architekturu plynovodů. Jsou to plynovody, které vedou z Ruska na Ukrajinu a pak ven na Západ. A tak si můžete zachovat celou tu architekturu plynovodů a použít ji pro vlastní LNG plyn. Ale počátečním zdrojovým bodem by byly drahé americké energie, protože je mnohem, mnohem dražší těžit plyn 5 000 mil daleko, zmrazit, poslat 5 000 mil daleko, vyložit ho, pak ho poslat na Ukrajinu a protlačit ho plynovodem do Evropy,“ vysvětlil Benz. Válku na Ukrajině označil za převzetí plynové dominance nad Evropou.
Spojené státy se podle Benze bály vzestupu Ruska po prohrané studené válce. Takovému vzestupu chtěly zabránit. „Politika cenzury přišla přesně v okamžiku, kdy bylo potřeba, aby byla na Evropu zavedena politika energetické diverzifikace, aby se zastavil opětovný vzestup Ruska,“ řekl Benz. „Evropa tím trpěla. Není to něco, co by chtěli udělat sami, ale byli závislí na bezpečnosti USA,“ dodal.
Popsal také, proč měla být Ukrajina přijata do NATO. Nešlo tolik o obranu, ale o plyn. Na východě Ukrajiny, v Luhansku a Doněcku a také v okolí Krymu jsou bohatá úložiště břidlicového zemního plynu. „To je místo, kde byla budoucnost země, pokud jde o její užitečnost na šachovnici amerického impéria. Byly to zdroje na východní Ukrajině a všechny americké společnosti, které byly komerčně napojeny na tento plán NATO, již počítaly s jejich získáním.“
USA usilovaly o ovládnutí energetického trhu už před Majdanem. „Victoria Nulandová dva měsíce před pučem na Ukrajině oznámila, že dá pět miliard dolarů finanční podpory ukrajinským médiím a organizacím občanské společnosti v průběhu převratu. Udělala to na akci sponzorované společnostmi Exxon Mobil a Chevron. Všichni usilovali o svržení Janukovyčovy vlády. Úplně bychom vyplenili zdroje východní Ukrajiny. Zprivatizovali bychom plyn i ropu tak, aby celá věc byla vlastněna kombinací Sorose, Halliburtonu, Exxonu, Chevronu a částečně i Ruska. Ale Rusko by rozhodně přestalo být dominantní,“ vysvětlil cesty velmocí kolem energií.
Poté zaznělo explicitní pojmenování pro tuto situaci. „Jako banda supů, kteří se dívají na mrtvolu a říkají, jak si rozdělíme maso této země, Ukrajiny. A to způsobem, který absolutně připraví Ukrajince o plody jejich vlastního národa. Termín, který se často používá k popisu amerických diplomatických operací proti Rusku v 90. letech, se nazývá ekonomické znásilnění Ruska,“ řekl na závěr Benz.
When did the censorship industrial complex go haywire on the internet?
— Viva Frei (@thevivafrei) December 24, 2024
With @MikeBenzCyber pic.twitter.com/H7KK4kE0KR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Jsou Spojené státy despotické?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera
Vlastimil Dorotík
