Hlavatého skutek v Plzni nepřipomíná žádný pomník, žádná pamětní deska. Pietní setkání se uskuteční na Masarykově, dříve Dukelském náměstí, kde se pětadvacetiletý Hlavatý u podstavce po odstraněné Masarykově soše zapálil. "Já jsem se rozhodl, podle mého názoru asi poprvé od doby, kdy se mohou svobodně připomínat události roku 1969, zapálit svíčku a věnovat tichou vzpomínku panu Josefu Hlavatému," řekl Baxa. Připustil, že o Hlavatého motivaci se toho dnes ví mnohem méně než o Palachově činu.

Po převozu do nemocnice Hlavatý lékaři řekl, že jednal na protest proti Rusům. Nenašel se ale po něm žádný dopis nebo vzkaz vysvětlující jeho úmysl. Tehdejší režim jeho skutek popsal jako akt člověka potýkajícího se s osobními problémy, a ne jako politicky motivovaný čin. Přitom ještě 20. ledna večer prezident Ludvík Svoboda v televizi řekl, že v Plzni na sebe mladý člověk vztáhl ruku podobně jako Palach.

Den nato ale už státní orgány Hlavatého motivaci zpochybnily. Média s odvoláním na vyjádření ministra vnitra kladla důraz na Hlavatého nespolehlivost, problémy s alkoholem, časté změny zaměstnání a depresi z nedávného rozvodu a omezení kontaktu s dětmi. Oficiálně tak nebyl považován za Palachova následovníka a lidskou pochodeň číslo dvě.

„Tyto informace se promítly i do postoje plzeňské veřejnosti. Zatímco ještě téhož večera, kdy se J. Hlavatý upálil, se na místě tragického činu sešlo okolo 150 lidí, kteří diskutovali, zapalovali svíčky a zanechávali vzkazy, v nichž srovnávali Hlavatého čin s Palachovým, následujícího dne se už jednalo pouze o několik desítek osob," uvádí kolektiv autorů v nedávno vydaném třetím díle Dějin města Plzně.

Podle Baxy ale svědectví lékaře, který popáleného Hlavatého ošetřoval, vypovídá, že i on měl podobné motivy jako Palach nebo později Jan Zajíc. "A já si prostě myslím, že Josef Hlavatý si tuto krátkou tichou vzpomínku zaslouží," dodal primátor.