Na sobotním udílení Stříbrných medailí předsedy Senátu se dostalo jedné medaile i herci Ivanu Trojanovi. Obdržel ji za „přístup k talentu jako k daru, o který je třeba se dělit“. Kromě promluvy v krátkém medailonku ČT držel Ivan Trojan ještě projev i na udílení cen, hned poté, co byl oceněn medailí Michael Žantovský, za všechny oceněné.

Trojan označil za čest možnost promluvit za oceněné. „Všichni, kteří jsme se dnes sešli, závisíme na společnosti. Někdo pracuje pro pacienty, jiný pro posluchače, studenty, další třeba pro odbornou veřejnost, já a další pro diváky. Zároveň každý z nás by bez pomoci kolegů, spolupracovníků nedokázal nic. Jsme součástí živého organismu, kterému se říká společnost,“ začal herec.

„A jako každý organismus, i společnost může být nemocná. Naší nejlepší prevencí je zájem o druhé, vnímání jejich starostí, problémů, obav, ale samozřejmě i nadějí. Zlo se nejsnáze uchytí tam, kde se lidi cítí opuštění, zapomenutí. Fungující společnost nás dělá silnější, protože nemáme tak silný strach, že jsme na všechno sami,“ zabředl do sociálního tématu.

A zabrousil do dějepisu. „Historie 20. století ukázala, kam to vede, když diktátoři využijí strachu a pocitu osamění. Mohli bychom tu společně vyjmenovávat celou řadu problémů, kterým máme věnovat pozornost, ale nemáme na to prostor. Tak mi dovolte, abych zmínil jen pár příkladů, které mě momentálně trápí,“ vyzval.

Jako první jmenoval povodně a uvedl, že prožívá osudy lidí, které zasáhla velká voda. Dodal, že má velice blízko k zasažené Opavě. „Myslím na všechny nejen tam a přeji jim brzký návrat k normálnímu životu,“ řekl a dodal, že se opět ukázalo, jak jeden druhého potřebujeme a že si umíme pomáhat.

Následovala kultura. „Moji kolegové na Slovensku nedávno vstoupili do stávkové pohotovosti. Tamní vláda totiž nevybíravě zaútočila na jejich uměleckou svobodu. Ministryně mluví o tom, že je třeba skoncovat s dekadentním uměním, což je slovník, který používaly totalitní režimy. Ze zaměstnání jsou propouštěni ředitelé galerií, divadel a dalších kulturních institucí. Z veřejnoprávních médií jsou nuceni odcházet novináři, kteří chtějí dělat kritickou žurnalistiku, o níž už vyměnění šéfové nestojí. O práci ale přicházejí i prokurátoři, policisté či vědci. Lidé jsou tak znovu nuceni vybírat, kde stojí. Čemu budou mlčky přihlížet a čemu se naopak postaví. A já cítím ke svým kolegům úctu, že nezaváhali a ozvali se proti těmto normalizačním praktikám. Přeji jim, aby se situace brzy zlepšila, mají naši podporu,“ vyjadřoval se Trojan ke Slovensku.