„Máme tady skupiny především mladých lidí, kteří mají svou práci a jsou maximálně omezeni ve své zábavě, nicméně pak tady máme celou řadu skupin, na které to může skutečně dopadnout drtivě, což jsou staří lidé, což jsou lidé, kteří přicházejí o své příjmy, sny, projekty a jejich život doslova a do písmene krachuje,“ upozorni pan profesor.

Na pozoru by se podle hosta měli mít všichni lidé, kteří propadají beznaději a víc než 14 dní se z toho sami nedokážou dostat. „To nejdůležitější, co by mělo zaznít, je, že každý může tu beznaděj vnímat trošičku jinak, ... ale pokud má někdo pocit, že to sám nezvládá, tak by měl vyhledat pomoc,“ zdůraznil Ptáček.

Vliv na občany má nejen sama nemoc covid-19, ale také to, jak s lidmi nakládají politici. Řada lidí si prý Ptáčkovi stěžuje spíš na to, co provádějí s lidmi politici a jaké to bude mít na občany dopady. V obecné rovině se prý dá říci, že se ze společnosti vytratila důvěra, že vláda ví, co dělá a vede zemi jasně daným směrem.

Situaci podle Ptáčka neuklidnil ani ministr zdravotnictví za hnutí ANO Jan Blatný. Ptáčkovi se zdá, že celá vláda chce lidem dát chléb a hry a pak se uvidí, co bude dál. „Připomíná mi to situaci ve starém Římě, kde lid chtěl chléb a hry, tak jim dali chléb a hry a pak se děj vůle boží,“ poznamenal Ptáček, když hodnotil, jak vláda pracuje s budoucností.

Další problém podle Ptáčka je i v tom, že člověk je tvor stádní, přirozeně drží basu s kolektivem a lidé se skupinou nechají strhnout k ledasčemu, na což je prý třeba dát si pozor. Ve skupině by podle pana profesora mohli lidé dělat i věcí, které by sami nikdy neudělali, protože by jim přišly nepřijatelné. Toto skupinové chování však také může vést k tomu, že vytvoří v člověku určitý rozpor, se kterým se jen těžko srovnají.