V Česku budou moci stejně jako doposud působit tři desítky Britů. Jednoho výcvikového kurzu by se mohla zúčastnit až stovka vojáků z cizích zemí. Jejich úkolem je výcvik poddůstojníků české armády, ale také nových členských států NATO a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír.

O pořádání kurzů pro různé stupně velení se Velká Británie rozhodla po vstupu Česka, Maďarska a Polska do NATO. Jako nejvhodnější místo britská strana vybrala Vojenskou akademii ve Vyškově. 

Sněmovna by měla bez připomínek projednat také návrh na vyslání pěti stíhaček JAS-39 Gripen na Island, jak jej už dřív schválila vláda, uvádí doporučení branného výboru. Vzdušný prostor Islandu budou české letouny střežit v červenci a v srpnu celkem šest týdnů. Původně tam mělo být nasazeno kanadské letectvo, které se ale zapojí do operace proti takzvanému Islámskému státu. 

České stíhačky by mělo obsluhovat nejvýše 70 lidí. Náklady na misi se odhadují na 24 milionů korun. 

Čeští piloti působili na Islandu, který nemá vlastní armádu, už loni na podzim. Celkově půjde o čtvrté nasazení českých nadzvukových letounů v zahraničních operacích. V letech 2009 a 2012 střežily vzdušný prostor pobaltských států.