Ředitelku Českého centra pro investigativní žurnalistiku Pavlu Holcovou, blízkou spolupracovnicí zavražděného novináře Jana Kuciaka, vyslýchala včera Národní kriminální agentura. Spolu se zastřeleným novinářem Jánem Kuciakem pracovali i na článku o působení italské mafie na Slovensku, který Kuciak nestihl dokončit. Policie Holcové, podle jejího tvrzení, odebrala mobilní telefon včetně SIM karty od mobilního operátora. Vyšetřovatelé prý tvrdili, že její elektronická komunikace prý může pomoci odhalit vraha, ale toto vysvětlení je nejasné.

„Byl to osmihodinový, vyčerpávající výslech. Pořádně mi nevysvětlili, proč ten telefon potřebují,“ řekla Holcová ve slovenském deníku SME. „Dnes ani zítra a asi ani v nejbližší době se mi nedovoláte. Taky mi, prosím, nepište. Ani na Signal,“ napsala Holcová na svém facebookovém profilu.

Rozhodla speciální prokuratura

Rozhodnutí policistů odebrat novinářce celý telefon je podle SME překvapující. Novináři mají totiž povinnost chránit zdroje svých informací, Holcová proto odmítla policistům poskytnout kódy do telefonu a šifrovacích aplikací. Policie se nyní pokusí ochranu zařízení prolomit. V telefonu prý přitom měla i jiné citlivé informace, nejen komunikaci o tématu, na kterém pracovali s Kuciakem.

Holcová je například členkou Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), které analyzovalo známé uniklé dokumenty Panama Papers o daňových únicích či praní špinavých peněz. Spolupracuje také s novinářskou organizací OCCRP například na tématech o pašování zbraní přes Slovensko, připomněl deník SME.

Podle trestního řádu musí mít policisté na odebrání telefonu příkaz soudu nebo prokurátora. V tomto případě, podle slovenských médií, příkaz vydal prokurátor speciální prokuratury. Bližší zdůvodnění není prozatím známo.

Není proto jasné, proč se policie rozhodla pro tak extrémní opatření, jako je odebrání celého telefonu i s daty, které nesouvisí s vraždou novináře Kuciaka. Detektivové totiž mohli zvolit mírnější opatření. Mimo jiné upřesnit novinářce, o kterou konkrétní komunikaci má zájem, a vyžádat si pouze tu.

Ochrana zdrojů nade vše

Ochrana zdrojů investigativních novinářů je pro jejich práci klíčová. „Bez ochrany nemusí mít zdroje informací zájem pomáhat médiím při informování o věcech veřejného zájmu. Tím může být oslabena důležitá role médií jako veřejných hlídacích psů a schopnost médií přinášet přesné a spolehlivé informace,“ konstatoval Evropský soud pro lidská práva v roce 1996 v jednom z přelomových rozhodnutí.

Soud ve Štrasburku ale zatím podle všeho neřešil případ, kdy se policisté pokoušeli získat data novinářů v souvislosti s vyšetřováním vraždy. Už ale řešil podobnou situaci, v jaké je nyní Holcová.

V roce 2013 soud rozhodl, že Lotyšsko porušilo práva investigativní novinářky Ilzy Naglové, když jí doma policisté zabavili pevný disk a několik USB klíčů. Snažili se odhalit únik informací z tamní finanční správy. Naglovou měl kontaktovat anonymní zdroj, který ji upozornil na bezpečnostní díru v systému finanční správy, přes kterou by bylo možné získat citlivé údaje o daních veřejných funkcionářů, běžných lidí či firem. Novinářka finanční správu na možné riziko upozornila a následně o problému informovala v reportáži. O týden později anonym na Twitteru zveřejnil link na databázi údajů o příjmech veřejných funkcionářů, kterou pravděpodobně získal díky bezpečnostní chybě v systému finanční správy. Soud uvedl, že odebrání všech datových nosičů nebylo nezbytné k vyšetření případu. „Zařízení pro ukládání dat zajištěné při domovní prohlídce obsahovaly nejen údaje schopné identifikovat zdroj jejích informací o úniku z finanční správy, ale také údaje o jiných novinářských zdrojích,“ tvrdí soud.

Podle soudu „jakékoliv zajištění datových nosičů, které patří novinářům, se týká svobody projevu včetně ochrany zdroje informací, proto přístup k údajům na nosičích musí být dostatečně chráněn před zneužitím“. Lotyšsko podle soudu neprokázalo, že zájem na vyšetření úniku informací z finanční správy má přednost před ochranou novinářských zdrojů natolik, že novinářce zabavili disky.

Novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová byli zavražděni 21. února. Tedy čtyři dny před nalezením těl, osvětlil pár dní po hrůzném činu slovenský prokurátor. Zároveň poprvé sdělil podrobnosti o zastřelení zmiňované dvojice, které na Slovensku vyvolalo politickou krizi a změnu vlády. Podle vyšetřovatelů prověřují více rovnocenných motivů vraždy; slovenský policejní prezident Tibor Gašpar už dříve řekl, že nejpravděpodobnějším motivem zastřelení Kuciaka a Kušnírové v jejich domě nedaleko Trnavy byla investigativní práce reportéra.

„Na místě vraždy nebyly zjištěny stopy zápasu a nebylo nic odcizeno. Tyto okolnosti naznačují, že šlo o vraždu na objednávku,“ řekl na tiskové konferenci prokurátor úřadu speciální prokuratury, který si nepřál zveřejnit své jméno. Dodal, že Kušnírová byla zastřelena jedním výstřelem do hlavy, Kuciak dvěma výstřely do srdce. Obě vraždy se staly v rozpětí pěti minut, střelec použil pistoli kalibru devět milimetrů. Z prvotního vyjádření prokurátora vyplynulo, že vyšetřovatelé zatím nepracují s žádným nejpravděpodobnějším motivem vraždy. Podrobnosti o činu prokuratura uvolnila měsíc po zveřejnění informace o zastřelení novináře.