Zdrojem šíření „fake news“ jsou podle současného politického establishmentu zejména alternativní internetové zdroje, které jsou údajně často financované Ruskem. Gabrielová avizovala, že hodlá ještě letos na podzim založit expertní skupinu, která by se tímto tématem zevrubně zabývala. Bulharská europoslankyně nicméně zatím tvrdí, že neuvažovala o návrhu nové legislativy v oblasti boje proti falešným zprávám čili fake news.

Už nyní je však zřejmé, že součástí agendy nové eurokomisařky budou i restriktivní opatření. Gabrielová například uvedla, že provozovatelé sociálních sítí by měli přijmout větší zodpovědnost za obsah toho, co uživatelé zveřejňují. „Je třeba jasně říci, že společnosti jako Facebook nebo Twitter mají přímo povinnost se o tyto záležitosti více starat,“ uvedla eurokomisařka s tím, že více aktivní musí být v tomto ohledu také Evropská unie.

Celý text v angličtině je ZDE.

Jak uvádí server Euroactiv, v průběhu září pravděpodobně Evropská komise zveřejní podmínky, za jakých by měly provozovatelé sociálních sítí odstraňovat obsah, který lze označit jako „fake news“. „Skupina europoslanců navíc požádala Evropskou komisi, aby byla vytvořena společná pravidla a přijaly je všechny členské státy. Nadnárodní společnosti nicméně protestují proti tomu, aby byly právně zodpovědné za to, co zveřejní jednotliví uživatelé.“

„Je zřejmé, že potřebujeme jednotný evropský přístup. Pokud se k němu neodhodláme, budou tyto případy narůstat,“ cituje Euroactiv Gabrielovou s tím, že nejvíce v boji proti šíření „nenávistných zpráv“ dělá Německo. „Na začátku letošního roku německá vláda přijala opatření, podle kterého může být provozovatel sociálních sítí pokutován až do výše 50 milionů eur, pokud nebude schopen závadný komentář do určité doby odstranit.“

Boj proti „šíření nenávisti“ a „fake news“ běží na plné obrátky a má plnou podporu Evropské unie i národních vlád. Ozývají se však i kritické hlasy, které upozorňují na skutečnost, že pod pláštíkem ctnostného boje proti lžím a nenávisti se často může skrývat jen snaha potlačit kritické názory a uplatňovat cenzuru. To sice navrhovatelé restriktivních opatření rezolutně odmítají, ale množící se případy postihů uživatelů sociálních sítí hovoří poměrně jasnou řečí.