Podle dnešního nálezu jsou cizinci povinni podrobit se rozhodnutí o vyhoštění a policie má právo vykonat rozhodnutí i proti jejich vůli. "Musí se tak ale dít způsobem, který plně respektuje důstojnost a práva vyhošťovaných lidí. Cizinec se nestává předmětem, který je nutné přepravit z místa A do místa B," uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Kamerunec neuspěl s odvoláním ani se žalobou

Kamerunec žil v Česku nepřetržitě od února 2010, v zemi se ale zdržoval i dříve. Loni v lednu policie rozhodla o vyhoštění na jeden rok a stanovila mu lhůtu 30 dnů k vycestování. Muž neuspěl s odvoláním ani správní žalobou. Loni v květnu se sám dostavil na služebnu policie s tím, že by chtěl nějak vyřešit svůj pobyt v Česku. Skončil však v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová.

V červnu pak policie rezervovala místo na palubě letadla Turkish Airlines, kterým měl muž odletět do Kamerunu. O datu vyhoštění se dozvěděl den předem, údajně náhodou. Muž odmítl zařízení v Bělé opustit, proto jej eskortovala policie za pomoci chvatů, slzotvorného spreje, poutacího pásu a pout. Na letišti jej vezli na vozíku.

Do letadla se nedostal, představoval bezpečnostní riziko

Kapitán letadla ale Kamerunce na palubu nepustil, protože prý představoval bezpečnostní riziko. Necestoval dobrovolně a nikdo jej při letu neměl doprovázet. Nakonec byl tedy vyhoštěn až loni v červenci.

Na jednání policistů při prvním pokusu o vyhoštění podal Kamerunec stížnost a paralelně také trestní oznámení ke Generální inspekci bezpečnostních sborů. Cizinecká policie jeho stížnost označila za nedůvodnou. Inspekce oznámení odložila, použití donucovacích prostředků prý bylo přiměřené, protože Kamerunec soustavně mařil vyhoštění, na což policisté museli reagovat a překonat jeho odpor.

Právě proti rozhodnutí inspekce směřovala ústavní stížnost. Muž v ní poukazoval na porušení zákazu nelidského a ponižujícího zacházení. Navíc prý orgány činné v trestním řízení neprovedly účinné vyšetřování.