Podle mluvčí Ministerstva kultury Anny Ješátkové počítá zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi s tím, že je možné vydat pouze majetek ve vlastnictví státu. Za majetek, který je ve vlastnictví obcí, krajů či soukromých osob a který vydat nelze, církve dostávají finanční náhrady. „Problém je, že existuje spor o to, zda dotčené nemovitosti jsou skutečně ve vlastnictví obcí, nebo zda jsou ve vlastnictví státu. K posouzení otázky vlastnictví jsou příslušné jedině soudy," uvedla na dotaz ČTK Ješátková.
Soud by měl takový požadavek zamítnout, míní Polčák
Gajdůšková ČTK řekla, že koalice s požadavky církví na majetek obcí nepočítala. „Je to ne úplně pochopitelné a velmi prapodivné. Ale toto je jenom známka toho, jak špatně byl ten zákon udělán," řekla ČTK Gajdůšková. Zástupci koalice budou chtít na jednání s církvemi o tomto tématu mluvit. Zabývat by se tím měl i vládní monitorovací tým, který k otázce restitucí vznikne. „V této chvíli je to zřejmě na právní bitvu," konstatovala Gajdůšková.
Podle Polčáka by ale požadavek na vydání obecního majetku neměl u soudu uspět. „To, co drží stát, se vydá, co nedrží, se nahradí penězi. Chtít peníze a zároveň pozemek nejde, to je duální majetkový požadavek," řekl ČTK Polčák. „Pokud by řád i nadále chtěl uplatňovat tento postup u soudu, tak věřím, že soud majetkový nárok zamítne," uvedl Polčák, který jako advokát v minulosti zastupoval město Řevnice v podobném sporu. Církevní řád, který tehdy žádal vydání nemovitosti, svou žalobu stáhl poté, co nabyl účinnosti zákon o vyrovnání s církvemi. Soud podle Polčáka zároveň proces kvůli nabytí účinnosti zákona zastavil.
Podle předsedy KDU-ČSL a vicepremiéra Pavla Bělobrádka by měly rozhodnout soudy, jestli jsou nároky církví v žalobách na obce oprávněné. „Pokud to tak být nemá, budou zamítnuty," řekl Bělobrádek ČTK.
S takovým krokem jsme nepočítali, říká Benda z ODS
Jeden z autorů zákona poslanec Marek Benda (ODS) pro dnešní Právo uvedl, že paragraf, který církvím umožňuje soudit se o nezákonně vydaný majetek, do zákona dali kvůli tomu, aby umožnili církvím žádat pozemky, které pozemkový fond nezákonně vydal. Nepředpokládali prý ale, že církevní subjekty poženou k soudům i obce a soukromé osoby.
Podle deníku Právo se mohou církevní subjekty soudit o majetek, který byl vydán v rozporu s takzvaným blokačním paragrafem. Ten zakázal pozemkovému fondu nakládat s bývalým církevním majetkem. Například Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou takto žádá vydání tří činžovních domů v pražském Karlíně, které byly převedeny na hlavní město.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp