„Hlavní politické síly v 90. letech projevily politickou vyspělost," zhodnotila s odstupem 15 let polský vstup do Severoatlantické aliance dnešní rezoluce, na níž se shodli poslanci Sejmu. Vedle členství v NATO je podle poslanců druhým pilířem polské bezpečnostní a zahraniční politiky členství v Evropské unii.

V zájmu Varšavy je prohloubení spolupráce na společné evropské zahraniční a bezpečnostní politice, která není konkurencí pro NATO, ale měla by jej doplňovat, uvádí rezoluce.

Když evropské země nezvýší výdaje na obranu, výkonnost NATO klesne

Evropa by měla pro svou bezpečnost dělat více i podle šéfa maďarské diplomacie Csaby Hendeho. Vztahy mezi členskými zeměmi na obou stranách Atlantiku jsou oslabeny tím, že Spojené státy zaměřují svou pozornost na jiné oblasti než Evropu. Evropské země by proto podle něj měly zvýšit své výdaje na obranu a posílit regionální spolupráci. „Pokud se jim to nepodaří, transatlantické vztahy oslabí a výkonnost NATO poklesne," citovala Hendeho agentura MTI.

Stejně jako podle polské parlamentní rezoluce byl i podle maďarského ministra vstup do NATO téměř deset let po pádu komunistického bloku zásadním a pozitivním krokem. „Maďarsko se vstupem do NATO znovu přidalo mezi vyspělé západní demokracie," dodal Hende.

Pozitivně vidí vstup do NATO i český prezident Zeman

Vstup do aliance dnes za pozitivní označil i český prezident Miloš Zeman, který v té době vedl českou vládu. Také podle něj by české výdaje na obranu měly vzrůst, neboť nedosahují dříve stanovené úrovně dvou procent HDP.

Členství v NATO podporuje po 15 letech i většina Čechů. Podle v úterý zveřejněného průzkumu jej jako pozitivní vidí 70 procent obyvatel země.