Rozruch u našich západních sousedů způsobilo zdůvodnění, proč byly na několik hodin uzavřeny sedmá a osmá kolej nádraží v Hamburku a cestující museli opustit nástupiště. Zdravotníci ve speciálních oblecích zasahovali ve vlaku ICE, který přijel z Frankfurtu nad Mohanem. Příčinou poplachu je podezření na nákazu životu nebezpečnou krvácivou horečkou Marburg u dvou osob, které byly přepraveny speciálním vozem do nemocnice kvůli možné infekci. Nakazit se mohly při pobytu ve Rwandě, kde již zemřelo v důsledku virového onemocnění Marburg jedenáct lidí. Vysoce nebezpečný virus má úmrtnost až 88 procent. Způsobuje vysokou horečku často doprovázenou krvácením, které postihuje několik orgánů.

„V Hamburku se jednalo o studenta medicíny, který přicestoval z Rwandy, a jeho přítelkyni, u nichž se v průběhu cesty ICE vlakem objevily příznaky virové nemoci. Nemusí to být obávaná horečka Marburg, ale podcenění situace tato nemoc oplácí smrtí. Největším rizikem je virus Marburg pro nejbližší rodinné příslušníky a pro zdravotníky pečující o pacienty s danou diagnózou. Tato nákaza se sice může dostat i na území jiných zemí, ale protože se přenáší tělními tekutinami, je její pandemický potenciál velmi malý. Naštěstí se nepřenáší bezkontaktně vzdušnou cestou jako původce covidu. Pro obyvatele představuje riziko spíše nepřímo tím, že může dojít k dočasné paralýze dotčeného zdravotnického zařízení nebo jeho konkrétního pracoviště kvůli karanténě, a proto nebude po nějakou dobu poskytovat zdravotní péči,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz epidemiolog Rastislav Maďar.

Pravděpodobnost šíření Marburgu v Evropě je skoro nulová

Možné obavy zahání i vakcinolog Jiří Beran. „Onemocnění je velmi nakažlivé při velmi úzkém kontaktu s nemocným a s jeho tělesnými tekutinami. Pravděpodobnost šíření v Evropě je skoro nulová. Pokusím se přidat pár informací, které jsou všeobecně známé a které našemu centru poskytuje databáze Travax z USA. Marburgská hemoragická horečka (MHH) je závažné akutní virové onemocnění s krvácivými projevy. Původcem je virus, jenž se řadí mezi filoviry a je podobný viru eboly. Patří mezi zoonózy, což znamená, že se virus udržuje v určité populaci rezervoárových zvířat, u kterých povětšinou nezpůsobuje onemocnění. Mezi rezervoárová zvířata patří netopýři, kaloni a primáti. Poprvé byl popsáno onemocnění u laboratorních pracovníků v laboratořích v Marburgu, kde došlo k přenosu na pracovníky od kočkodana,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.

Ojedinělé případy marburgské hemoragické horečky a ohniska se vyskytují sporadicky v celé Africe. „Největší ohniska byla hlášena v Angole v roce 2005 a Demokratické republice Kongo (v letech 1998–2000). Od té doby byla hlášena tři menší ohniska v Ugandě a ojedinělé případy byly hlášeny z Keni a z Jižní Afriky. Vzhledem k širokému rozšíření přirozeného hostitele, tedy netopýrů, není přesný geografický rozsah MHH znám. Mapování původce nemoci ukazuje, že všechny země obklopující konžské pralesy jsou marburgskou hemoragickou horečkou ohroženy. Netopýři pozitivní na virus Marburg byli detekováni dále v Sierra Leone v západní Africe,“ popisuje vakcinolog.

U cestovatelů bylo zaznamenáno jen pět případů této horečky

Ukázalo se, že povětšinou prvními případy v dřívějších ohniscích byli muži pracující v dolech zamořených infikovanými netopýry virem Marburg. „MHH se pak přenášela v rámci komunit prostřednictvím běžných kulturních praktik. Zejména během tradičních pohřebních ceremoniálů, při kterých se rodina a truchlící dostávají do těsného kontaktu s mrtvým tělem nebo tělesnými tekutinami při jeho omývání a líbání. Velmi často jsou na počátku výskytu ohroženi zdravotničtí pracovníci. Přenos na ně v případě počátku epidemického výskytu, kdy není jasné, o jakou nemoc jde, je běžný, protože bariérová ochrana není při ošetřování nemocného asi dodržována tak pečlivě jako při potvrzení původce,“ vysvětluje profesor Jiří Beran.

Informuje také, že případy nemoci se vyskytly i u cestovatelů, kteří navštívili jeskyně v národním parku Mount Elgon v Keni a v lese Maramagambo v Ugandě, kde se nacházejí netopýři Rousettus aegypticus. „U cestovatelů bylo zdokumentováno pouze pět případů marburgské hemoragické horečky. V rozvinutých zemích, kde byly zavedeny běžné izolační postupy, se nevyskytly žádné sekundární případy. Smrtnost – počet zemřelých z počtu infikovaných – je relativně vysoká a pohybuje se od 24 až do 88 procent. To prakticky znamená, že na nemoc umírají dva až osm lidí z deseti,“ poznamenává odborník.

Počty nakažených koronavirem stouply ke dvěma tisícům za den

Podle rwandského ministerstva zdravotnictví bylo od 27. září 2024 hlášeno 26 potvrzených případů MHH včetně osmi úmrtí, především u zdravotnických pracovníků v sedmi z třiceti okresů. „Zdroj onemocnění a další rozšíření nejsou známy. První nemocný zemřel v blíže nespecifikované nemocnici 9. září 2024. Probíhá sledování více než 160 kontaktů. MHH nebyla doposud ve Rwandě nikdy hlášena. Cestovatelé mířící do postižených oblastí by se měli vyhýbat kontaktu s netopýry a přímému kontaktu s krví nebo tělesnými tekutinami akutně nemocných pacientů. Velmi zjednodušeně, stačí být v klidu, ve zdravotnických zařízeních jsou lékaři již dávno vyškoleni na to, že když se někdo objeví s horečkou po návratu ze zahraničí, aby se ho na destinaci a případné rizikové kontakty vyptali,“ uklidňuje profesor Jiří Beran.

Zatímco virus Marburg v tuzemsku žádné obavy nejspíš nevyvolá, jiné už to je s informací, že u nás pozorujeme explozivní šíření koronaviru. Loni v září onemocnělo v Česku covidem sedm tisíc lidí a 28 zemřelo, letos se ve stejném měsíci nakazilo téměř dvacet tisíc lidí a nejméně 52 z nich zemřelo. Covid byl podle statistických údajů zhruba sedm měsíců v útlumu, do poloviny srpna onemocněly jen desítky či nízké stovky lidí denně a také úmrtí bylo minimum. Vzhledem k tomu, že počty nakažených vystoupaly už ke dvěma tisícům za den, nejde rozhodně o běžný výskyt, ale další vlnu epidemie covidu. Počty nakažených dál skokově porostou mimo jiné proto, že se i u nás stále silněji prosazují nové varianty koronaviru, proti kterým nejsme dostatečně imunní. Ministerstvo zdravotnictví situaci sleduje, ale žádná povinná opatření nechystá.

Prevencí číslo jedna je odstup od cizích a nemocných osob

„Covidová vlna s chladnějším počasím určitě přijde, upozorňujeme na to už od léta. Situace se oproti září ještě zhorší. Každý, kdo nechce být nemocný, by měl použít respirátor vždy, když není schopen dodržet vzdálenost alespoň dva metry od jiných osob. Prevencí číslo jedna je odstup od cizích a nemocných osob. A k tomu samozřejmě adekvátní hygiena rukou. Očkovat aktuální vakcínou, která stále přináší benefit ve formě nižší pravděpodobnosti těžší formy nákazy a komplikací vedoucích k hospitalizaci a taky nižší úmrtnost, by se měli především starší senioři, chronicky nemocné osoby s více nemocemi a osoby o ně pečující ať už doma nebo profesně,“ doporučuje Rastislav Maďar, odborník na prevenci a kontrolu infekčních nemocí, cestovní a tropickou medicínu.

K uvedeným údajům o výskytu a důsledcích koronaviru přidává profesor Jiří Beran ještě důležitou informaci. „Údaj z minulého roku o tom, že v září zemřelo 28 lidí ze sedmi tisíc infikovaných, znamená loňskou smrtnost v září 0,04. Letošní zářijová čísla s dvaceti tisíci nakaženými a 52 zemřelými znamenají smrtnost 0,0026. Když se na ta dvě čísla zadíváte, vychází vám, že v minulém roce zemřeli čtyři lidé z tisíce a letos dva. Znovu se potvrzuje trend, že se virus neustále mění; díkybohu jen jedním směrem. Je stále více infekční, k onemocnění stačí menší infekční dávka, a zároveň je méně a méně klinicky závažnější u zdravých osob, a tak umírá méně lidí,“ podotýká.

Výrazná je únava během onemocnění a v rekonvalescenci

Poukazuje rovněž na to, že v současnosti probíhá onemocnění pod dvěma klinickými obrazy, jednou jako běžná chřipka (napřed zvýšená teplota nebo horečka, teprve později rýma a kašel), jindy zase jako onemocnění gastrointestinálního traktu (zvracení nebo průjem). „Výrazná je únava během onemocnění a v rekonvalescenci, která by měla být asi čtrnáct dní po skončení nemoci a během které by nemělo docházet ani k fyzickému či k psychickému zatížení organismu. Je dobré rekonvalescenci dodržet, protože se při jejím nenaplnění mohou objevovat později epizody únavy,“ varuje vakcinolog.

Připomíná, že od konce roku 2021 je možné rizikovou skupinu vymezit nejen věkem (osoby starší 75 let, které tvořily v uvedeném roce až 95 procent všech zemřelých), ale také obezitou, cukrovkou a ischemickou chorobou srdeční. „Určitě je dobré, aby se osoby, které mají rizikové faktory, chránily především v místech, kde se mohou nakazit, použitím roušky, například při návštěvě zdravotnických zařízení, kam docházejí na pravidelné kontroly,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz profesor Jiří Beran.

Varování před očkováním pro ty, kdo nemoc čerstvě prodělali

Prodělání onemocnění při těchto rychlých změnách viru chrání na dobu minimálně stejně dlouhou ne-li delší než očkování. „Ten, kdo během posledních dvou měsíců onemocněl, je jistě spolehlivě chráněn. Určitě bych varoval před tím, aby se osoby, které onemocnění prodělaly, v krátké době (v některých doporučeních to byl dokonce týden) nechaly očkovat. Nemohu predikovat počasí během října, které má na šíření viru velký vliv, především sluneční záření, ale musíme si zvyknout na to, že tady tento typ viru bude s námi, a snažit se zvyšovat během roku odolnost organismu především vysokým podílem přirozeného pohybu (chůze) a vyvážené střídmé stravy,“ dodává uznávaný odborník.