Arcibiskup Graubner připomně Cyrila a Metoděje, kteří podle něj položili základy křesťanské kultury a státnosti. Dle jeho slov, nejlepší plody našeho národa rostly vždy z evangelia, když bylo přijato do života a přeloženo do řeči skutků. A není prý nic lepšího, než se boží moudrostí řídit i teď. Pak nás, podle Graubnera, nemohou zmást ani populisté, ani falešné ideologie, ani „šmejdi“ mezi obchodníky.

Zabrousil i do ekologie a vyčetl všem krátkozrakost. Ta nám údajně zabraňuje přiznat, že oteplování je problém, a chovat se vůči přírodě zodpovědně. Prý si myslíme, že je všechno v pořádku, když z kohoutků teče voda. A krátkozrakost zmínil i v souvislosti s politikou. Podle něj neseme odpovědnost za to, že „roste politický vliv potomků diktátorů“. Údajně nejsme schopni vidět souvislosti a odepřít si příjemné věci. Proto nevidíme, že se u nás šíří ideologie jako marxismus, který přesedlal z ekonomické roviny na tu sociální. Informace k životu nestačí, poskytují falešný pocit, že víme všechno, myslí si Graubner. „Je třeba hledat skutečnou moudrost,“ kázal.

Kardinál Duka pak připomněl všechna důležitá osmičková výročí jako začátek a konec třicetileté války, nepokoje roku 1848 a události 20. století a spojil je s Velehradem. Řekl, že právě zde jsou počátky české státnosti. A věnoval se i sočasné společnosti. „Vyznáváme nedostatek vděčnosti a úcty, opravdové solidarity. Vyznáváme, že jsme mnohé v průběhu staletí pokřivili špatným jednáním, nevěrností, zbabělostí a mnohdy dokonce i zradou,“ hřímal Duka.