List tvrdí, že si kontroverzní podnikatel vedl složky s očerňujícími materiály na policisty, politiky a další osobnosti veřejného života. Na Jána Kuciaka ale nedokázal najít prakticky nic, což ho údajně zaskočilo.

Vydíral policisty, prokurátory, soudce, a hlavně politiky, na které sbíral maximum dostupných kompromitujících materiálů.

„Alena Zsuzsová (spoluobviněná v případě vraždy Jána Kuciaka) si s politiky psala lechtivé zprávy, nabízela jim erotické služby a komunikaci včetně intimních fotografií, které jí naposílali, si ukládala. Říkali tomu pasení ovcí. A měli vlastní ceník, kolik Kočner vyplácel Zsuzsové. Kompro na ovci 1. kategorie: 30 tisíc eur. Kompro na (méně významnou) ovci 2. kategorie: 10 tisíc eur. Na seznamu vlivných, které chtěl a mohl Kočner vydírat, je padesát jmen. Ministři, poslanci, podnikatelé, i třeba bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič,“ napsal deník.

V praxi to prý probíhalo tak, že se Kočner na politiky usmíval, ale ve skutečnosti je pevně držel pod krkem, nebo jak to popsal deník, „držel jejich koule ve svěráku“. 

„Musíš s nimi sedět za stolem, usmívat se na ně a pod stolem musíš mít jejich koule ve svěráku. Jinak to nefunguje. Musíš o nich všechno vědět, i to, kdy si naposledy natahovali bimbálka,“ popisoval své metody Kočner ve zprávách, které jako první citoval Deník N.

Jen na Jána Kuciaka nenašel nic. Snad proto musel novinář zemřít.