Poslanec David Rath ve své sněmovní rozlučce prohlásil, že by byl velmi zvědav, jak by to dopadlo, kdyby masivní policejní odposlechy byly nasazeny na ministry a jejich náměstky. Politická reprezentace se takové představy podle MF DNES nejspíš rovněž lekla, takže se nyní ve Sněmovně diskutuje, zda by povolování odposlechů poslanců nemělo podléhat přísnějším pravidlům, než u běžných smrtelníků.

Podle politiků hrozí především zasahování výkonné moci, reprezentované policií, do moci zákonodárné. Kromě cílené kriminalizace některých politiků prý hrozí i to, že by informace pořízené pro účely trestního řízení mohly být zneužity v politickém boji.

„Policie má jistě právo monitorovat i poslance, ale jde o to, kdo to má povolovat a v jaké šíři,“ myslí si Jeroným Tejc z ČSSD. I poslanec ODS Marek Benda připouští, že ve Sněmovně probíhá taková debata. „Probíhá debata, jestli se to má nějak upravit,“ říká předseda Ústavně právního výboru Sněmovny.

„Otázkou je, kde je mez, za níž by policie v případě zákonodárce neměla jít,“ říká MF DNES poslanec Tejc. Čeští zákonodárci by si novou úpravu představovali například tak, že by odposlechy poslanců mohl povolit pouze Nejvyšší soud. Podle policie by však v takovém případě poslancům úplně stačilo mít na Nejvyšším soudu jednoho „zvěda“ a celé monitorování hovorů by ztratilo význam.

Politici rovněž připomínají, že například v Německu je zakázáno odposlouchávat zákonodárce ve věcech, které souvisejí s jejich prací. Jenže tam jsou podobně chráněny třeba i hovory advokátů s klienty, či duchovních se zpovědníky.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.