Sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci se dohodli na podpoře svých kandidátů do vedení Sněmovny. Místopředsedy by se tedy měli stát poslankyně ANO Jaroslava Jermanová a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Další dvě místa by mohli obsadit předseda KSČM Vojtěch Filip a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Zastoupení ve vedení dolní komory asi nebude mít vzhledem k volebnímu výsledku ODS, která navrhla někdejší předsedkyni Miroslavu Němcovou, a hnutí Úsvit, které do volby vysílá svého šéfa Tomia Okamuru.

Hamáček by mohl dostat větší podporu než jen od poslanců stran rodící se koalice. Hlasy mu dají i členové klubu TOP 09 a Starostů. "Má zkušenosti a dobré jméno i u politických konkurentů," řekl dnes ČTK šéf klubu Petr Gazdík.

Někteří mají problém s Miroslavem Kalouskem

Někteří poslanci by mohli mít údajně problém s bývalým ministrem financí Kalouskem. "Není to hlasování o osobách, primárně. Je to hlasování o tom, jak dodržet princip poměrného zastoupení a vzájemně si nekádrovat kandidáty," řekl ale ČTK šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Předseda a místopředsedové Sněmovny mají vyšší platy než řadoví poslanci i poslanci zastávající jiné funkce a další výhody. Šéf komory bere 150.100 korun měsíčně, první místopředseda 112.300 korun a místopředseda 106.600 korun.

Zákonná opatření pravděpodobně projdou Sněmovnou hladce

Sněmovna by měla poměrně hladce schválit všechna čtyři senátní zákonná opatření. Pro návrhy budou podle dohod hlasovat poslanci ČSSD, ANO a KDU-ČSL, které mají v komoře dohromady pohodlnou většinu. Pro některé z těchto předloh, s nimiž se musí Sněmovna vypořádat na první povolební schůzi, zvednou ruku i poslanci dalších stran.

Dvě opatření se týkají daní a souvisejí se zavedením nového občanského zákoníku od příštího roku. O odklad jeho účinnosti sice usilují KSČM a Úsvit, vláda v demisi ale s takovým postupem nesouhlasí. Kriticky se k občanskému zákoníku staví i jiné strany; předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ale upozornil na to, že pokud by opatření nebyla potvrzena, nastal by od ledna právní chaos s dopady na ekonomiku. Premiér v demisi Jiří Rusnok už dříve varoval před možnými výpadky v rozpočtových příjmech v řádu až desítek miliard korun.

Další zákonné opatření se týká změn v zákonu o veřejných zakázkách, mimo jiné zvyšuje od ledna limit pro malou veřejnou zakázku u stavebních prací z nynějších tří na šest milionů korun. Pokud by nebylo přijato, hranice by klesla na milion korun. Zbývající opatření zvyšuje platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok.

Před jednáním Sněmovny zasedne ráno Rusnokova vláda. Její mluvčí Jana Jabůrková předpokládá, že ministři nestihnou do zahájení schůze poslanců probrat všechny plánované body. Zasedání kabinetu by mělo být přerušeno a mělo by pokračovat ve Sněmovně.