Všechny předlohy zařazené do návrhu programu mimořádné schůze i některé body schůze řádné budí spory. Opozice předem ohlásila dlouhé jednání, nejsou vyloučeny ani noční diskuse.

Konsolidační balíček upravuje 63 zákonů. Mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent nynější snížené sazby DPH 10 a 15 procent a mění v sazbách rozložení některých položek. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Předloha zavádí nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření. V příštím roce by měla navrhovaná opatření zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy.

Opoziční klub ANO tvrdí, že balíček poškodí ekonomiku a zpomalí její růst. Bude proto prosazení předlohy bránit. Také předseda poslanců SPD Radim Fiala už dříve řekl, že toto hnutí využije všechny zákonné prostředky, aby bránilo projednání balíčku i důchodové novely.

Penzijní novelu čeká ve Sněmovně na mimořádné schůzi příští týden druhé čtení, v němž mohou poslanci uplatnit pozměňovací návrhy, později také závěrečné schvalování. Předloha obsahuje rovněž nahrazení nynějších pravidel mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem. Opatření mají podle Ministerstva práce a sociálních věcí přispět ke zmírnění propadu důchodového systému a snížení zadlužování. Sněmovní debata o změnách v důchodech trvala v úvodním kole přes 13 hodin.

Řádnou schůzi Sněmovna přerušila do středy příštího týdne v souvislosti s opozičními obstrukcemi v pátek minulého týdne, kdy neprojednala jedinou z původně plánovaných předloh. Poslance na ní čeká schvalování dřívějšího zvýšení spotřební daně z nafty o 1,5 koruny na litr na úroveň, která platila do loňského června. Tehdejší snížení mělo hlavně ulevit dopravcům kvůli loňským vyšším cenám nafty. Původně měla nynější sazba platit do konce roku, vláda ji chce ale kvůli nižším cenám zvednout už nyní. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve ČTK řekl, že bude záležet na postoji Senátu, zda se zvýšení podaří schválit tak, aby začalo platit od srpna. Podle ministerstva financí stát přijde za každý měsíc snížené sazby zhruba o 800 milionů korun.

Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Kapitálové posílení státního podniku bude možné podle zdůvodnění novely pro strategické projekty, pro zajištění veřejných potřeb nebo pro strategické investice. Na potřebu novelizace poukázala podle Ministerstva vnitra jako předkladatele návrhu současná situace České pošty. Podnik nyní zrušil 300 ze současných 3200 poboček a propustí část zaměstnanců. Vláda už schválila plán na celkovou restrukturalizaci pošty.

Před schvalováním je v dolní komoře na řádné schůzi rovněž například návrh zákona, který zavede možnost takzvané preventivní restrukturalizace jako pomoc podnikatelům v přechodných finančních potížích v předcházení úpadku. Poslanci by mohli hlasovat i o senátní předloze o zrušení nynějšího monopolu na zdravotní pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku.