Palach se před 50 lety zapálil na Václavském náměstí v Praze. Chtěl svým činem vyburcovat národ proti nastupující normalizaci po okupaci ze srpna 1968. Jeho oběť sice politický vývoj bezprostředně nezměnila, o dvě desítky let později ale veřejné připomínání jeho činu předznamenalo pád komunistického režimu v někdejším Československu.
„Jan Palach se v Praze narodil, studoval a za svobodu zde položil svou nejvyšší oběť. Udělení čestného občanství si bezesporu zaslouží. Vyhláška Prahy v současnosti neumožňuje udělovat čestné občanství in memoriam, proto na nejbližším zastupitelstvu navrhnu její změnu,“ uvedl Pospíšil.
Jednadvacetiletý Palach se k tragickému činu, kterým chtěl dosáhnout alespoň zrušení cenzury a zákaz rozšiřování okupačního tisku, odhodlal 16. ledna 1969. O tři dny později na následky rozsáhlých popálenin zemřel. Jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu se tehdy zúčastnilo na 200 000 lidí.
Praha od roku 1990 udělila čestné občanství celkem 59 osobnostem. Naposledy se tak stalo v roce 2017, kdy se čestnými občany hlavního města stali profesorka a klavíristka Zuzana Kalabisová, herečka Jiřina Bohdalová a režisér Miloš Forman.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk