Bude v roce 2025 v Česku dostatek ropy, která zároveň nebude plynout z Ruska? zněla otázka na šéfa Mero ČR Jaroslava Pantůčka.

„Jsem přesvědčen, že ano. Udělali jsme v tom maximum možného. A tím úsilím, které jsme tomu poslední rok a půl věnovali, tak se nám to podařilo naplnit v květnu letošního roku, kdy se nám podařilo přesvědčit ostatní vlastníky ropovodu TAL, že Česká republika, potažmo naše společnost, dostane exkluzivní kapacitu na následujících dvanáct let v objemu čtyři miliony tun ročně,“ řekl v pořadu Interview ČT24. A že se jedná přesně o objem, který jde překlopit z ropovodu Družba na ropovod TAL a IKL.

Pantůček vzpomenul na období roků 2008–2010, už tehdy se začaly objevovat první problémy s ruskou ropou skrze ropovod Družba. A už tehdy byl přesvědčen, že bude třeba hledat náhradu za závislost na ruské ropě. „Ten projekt, který začal výstavbou ropovodu IKL, z mého pohledu mohl být dokončen jedině tím, že dostaneme úplnou autonomii. A ta autonomie znamenala mít podíl na nezávislé cestě – na ropovodu TAL a současně i mít dostatečnou kapacitu právě v tomto ropovodu, abychom byli schopni přepravit ropou do České republiky,“ popsal předseda představenstva společnosti Mero, jak se Česká republika stala spoluvlastníkem ropovodu TAL.

„Protože končí ropovod Družba, hledá se ve spolupráci s vlastníky českých rafinérii takový ideální mix rop, které by byly podobné tomu, jaké složení má ropa ruská. Máme vytipováno asi osm typů rop, které by byly v různých variantách mixem technicky fyzikálně hodně podobným. Tyto mixy budeme do roku 2024 zkoušet tak, aby byly rafinérie schopné od 1. 1. 2025 přejít nejen na ropovod TAL, ale úplně na jiné ropy, které nebudou ruského původu,“ řekl Pantůček, že k tomu datu bude ukončen proces transportu i rafinace dovezené ropy a Česká republika s k tomu datu bude moci odstřihnout do ropovodu Družba.

„Jedeme tak, že věříme, že to zvládneme. Je to náš určitý vnitřní cíl,“ podotkl. A že se nepřepokládá, že by se Česká republika od tohoto svého závazku odchýlila například o pár měsíců.

Co potom bude podle Pantůčka s ropovodem Družba?

„Má další možné využití; záleží, jak dopadne válka na Ukrajině. Na Ukrajině byl asi před patnácti lety postaven ropovod, který začíná v přístavu Oděsa, tento ropovod měl být schopen přepravy kaspické ropy. De facto se měl napojit na ukrajinském území na ropovod Družba. Pokud se Ukrajincům podaří uhájit Oděsu, může to být alternativa k ropovodu TAL a může se přepravovat ropa, která by jinak normálně plula do Terstu a do Oděsy a vlastně mohla by se dostávat tradiční Družbou, ale už bez vlivu Rusů a Bělorusů – to znamená pod vlivem Ukrajiny, Slovenska a nás – do střední Evropy. Zatím je to nemyslitelné, když se podíváte, co se děje s obilím, s exportem... Ale tento ropovod je možným řešením, jak pomoci Ukrajině v poválečné obnově; za transport dostáváte velmi zajímavé finanční příjmy,“ řekl k dalšímu možnému provozu ropovodu Družba.

Předseda představenstva společnosti Mero poznamenal, zda momentální vypovězení smlouvy se společností Unipetrol, kdy smlouva byla vypovězena k 1. 6. a nyní běží roční výpovědní lhůta, může znamenat ohrožení stability dodávek strategických surovin pro Českou republiku.

„Ohrožení dodávek to neznamená, nedovedu si představit, že by přestaly být dodávány různé typy rop do České republiky jen kvůli tomu, že není smlouva. Věřím tomu, že tu smlouvu dojednáme. Pokud by se to nestihlo, nebude to z hlediska dodávek znamenat nic, pouze budou stanoveny provizorní podmínky pro dodávky ropy, budou stanovené dočasné podmínky do doby, než se uzavře smlouva nová,“ řekl k jednání o nové smlouvě s Unipetrolem.