Sociálními sítěmi koluje korespondence mezi lékařem a bývalým olympionikem Lukášem Pollertem a ředitelem Oblastní charity Červený Kostelec Martinem Fišerem. Ředitel ho informuje, že na poslední chvíli byla „odvolána“ jeho účast na Běhu pro hospic. A že se omlouvá, že je to takto brzy před během. „Přejeme vám do budoucna vše dobré, ať už v soukromém nebo pracovním životě,“ rozloučil se ředitel.

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov to považuje za příklad politického nátlaku. „Nějací lidé panu organizátorovi sdělili, možná sponzoři, možná jiní vlivní lidé, možná, že on sám je přesvědčen, že na ‚jeho akci‘ nemůže běžet člověk s podobnými názory, jako je Lukáš Pollert,“ odhadl.

A je to podle jeho názoru důvod, proč je důležité udělovat ceny za Svobodu projevu, které pořádá Společnost pro obranu svobody projevu. Petrov je porotcem u těchto cen.

„Jako člen RRTV jsem vlastně jeden z ‚cenzorů‘, kteří dbají na to, aby se zákonná omezení svobody projevu v rámci audiovizuálního vysílání dodržovala. Rada stojí nějaké peníze a nemuselo by tam být těch 13 občanů, kteří rozhodnou, co je ještě v rámci zákona a co už je přes hranu. Mohl by to dělat úředník. Ti radní jsou právě ten princip demokracie, že stát rozhodnutí nenechá na úředníkovi, ale svěří omezování svobody slova do rukou třinácti bezúhonných. A ať tam někdy diskutujeme tak, že se nedohodneme a rozhodne většina, s plnou vážností tvrdím, že RRTV rozhoduje maximálně objektivně a vůči provozovatelů médií tolerantně. Zákony v naší zemi nejsou drakonické a soudy rozhodují velmi liberálně – pokud se mají rozhodnout, zda se přikloní na stranu státu, spíš se rozhodnou ve prospěch médií,“ vysvětluje svou roli v RRTV.

A zabrousil i do minulosti, kdy v červnu 1989 podepsal petici Několik vět. „Už v září jsem byl bez práce – prostě jsem tak nějak o pořady přicházel, nic nového mi do realizace nevzali a kdyby nepřišel listopad, přišli by za mnou a řekli by, nemáš pořady, nikdo s tebou nechce dělat, bude lepší, když se rozloučíme. A takhle je to s Lukášem. Přijde dopis, děkujeme, u nás nepoběžíte, ale jinak vše dobré,“ srovnal situaci.

Dotkl se i tématu koordinátora strategické komunikace vlády Otakara Foltýna: „V případě jmenování koordinátora strategické komunikace se vláda posunula k působení na občana napřímo. Mediální rady mají na starosti provozovatele, jsou dány ze zákona, ale Otakar Foltýn je jmenován usnesením vlády. Jeho implicitním úkolem je šířit strach za projevování vlastních názorů, které jsou jiné, než ty oficiální a posilovat autocenzuru. Nemyslím si, že tohle zrovna Fiala chtěl, ale už nelze couvnout. Boblig z Edelstadtu dělá svoji práci. Výsledkem je strach cokoliv říct, udělat něco, co není v souladu s mainstreamem, s vládnoucím režimem, s vládnoucími kruhy. Skrze tento vládní úřad se snaží stát řídit veřejnou debatu, aniž by si k tomu nejdříve stanovil zákonná pravidla jako v případě mediálních rad.“

Petrov klade odvolání Pollerta za vinu právě těmto „strážcům správného názoru“. A nastiňuje, kam až to může zajít: „Přijde za ním jeho šéf v nemocnici a řekne, víš Lukáši, jako doktor jsi dobrej, ale je mi líto, i já mám šéfy… a lidi si stěžují. Určitě si práci někde najdeš, asi nebude tak prestižní. Tvoji práci dáme někomu, kdo se lépe názorově orientuje. Dobrý lékař se uživí všude, třeba praktici na vesnici a v malých městech velmi chybí.“

V tom, že se jedná o obavu z politických následků, se Vadim Petrov nemýlí. ParlamentníListy.cz získaly vyjádření ředitele Oblastní charity Červený Kostelec Martina Fišera. „Oblastní charita Červený Kostelec pořádá každý rok charitativní akci Běh pro hospic s cílem podpořit pohybové aktivity veřejnosti a rozvíjet svoji neziskovou činnost.

Pana Pollerta jsme pozvali na tuto akci jako sportovní osobnost s úspěchy v mezinárodním měřítku. Bohužel zjištění, že by to mohlo vyvolat protichůdné politické reakce nás vedlo ke změně rozhodnutí, protože Běh pro hospic je od svého počátku charitativní, čistě sportovní akcí bez jakýchkoli politických podtextů,“ vysvětluje ředitel.

Vadim Petrov tato slova komentoval: „Tak to jen potvrdili, co píšu. On tam přece chtěl běžet, ne dělat politický meeting.“

„Evidentně to není od přípravného výboru s panem Fišerem, protože je ani sociální sítě nezajímají a těžko by mě oslovil již před rokem a celou dobu jsme byli v mailovém spojení. Až když to oficiálně ohlásili na webu, tak zřejmě se to dostalo teprve k lidem dohlížejícím na ideologicky správné názory. To je známý mechanismus z dob normalizace. Raději pragmaticky ustoupit vrchnosti, a tak v tichosti ten systém může fungovat dál,“ vyjádřil se pak ke kauze sám „odvolaný“ běžec Lukáš Pollert.

Od ředitele Oblastní charity Červený Kostelec nicméně přišlo upřesnění: „Pana Pollerta jsme k nám nezvali coby běžce, ale jako čestného hosta, který startuje jednotlivé běhy, předává medaile a spolupodílí se na komentování a P. R. naší akce. Toto jeho zapojení jsme odvolali. Jeho účast na běhu coby běžce (běžného účastníka), bychom nijak neposuzovali, stejně jako nebudeme v účasti bránit nikomu jinému (pokud bude dodržovat propozice a pravidla nastavená v registraci). Doufám, že takto je to o něco přesnější.“