Odborníci si všímají i výrazného výsledku protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která ve volbách skončila třetí.

„Pokud skutečně sociální demokracie odejde do opozice, jamajská varianta zůstává jako jediná většinová koalice,“ reagovala analytička Asociace pro mezinárodní otázky Zuzana Lizcová na oznámení SPD, že nebude pokračovat ve vládě s CDU/CSU. „Musíme si uvědomit, že sestavování vlády bude velice složité z toho důvodu, že tam vlastně nebudou tři politické strany, ale čtyři, protože na CSU je třeba nahlížet jako na samostatnou politickou jednotku,“ upozornila.

Politolog Daniel Marek z Univerzity Palackého v Olomouci připomíná, že mezi účastníky možné koalice jsou velké programové rozdíly. „Nejsou to jen rozpory mezi FDP a Zelenými, ale i mezi CSU a Zelenými,“ upozornil.

Lizcová uvedla, že FDP a Zelení se neshodují například v otázce zdravotnictví, ekologické politiky nebo daní. „Bude velice složité vyjednat kompromis, aby byl přijatelný pro všechny strany a zároveň aby byl životaschopný k vládnutí. A i když se to (kancléřce) Angele Merkelové podaří sestavit, bude záležet na tom, zda se podaří vládu udržet, zda se nerozpadne na nějakém tématu, které bude muset řešit,“ řekla.

Merkelová může slavit úspěch

Marek věří, že kancléřka novou vládu sestavit dokáže. „Myslím si, že Angela Merkelová je ten nejzkušenější politik, který umí nacházet kompromisní řešení, která podle mého názoru umožní fungování nové koalice,“ řekl. Podle něj by k tomu mohla pomoci i chuť FDP i Zelených vstoupit do vlády. Liberálové vládli s CDU/CSU do roku 2013, potom ale zcela vypadli ze spolkového sněmu. Zelení naposledy byli v kabinetu Gerharda Schrödera (SPD), který skončil v roce 2005.

Podle Marka je také třeba označit výsledek voleb za úspěch Merkelové, protože i přes oslabení CDU/CSU je čtvrtá výhra v řadě na evropské poměry něčím neobvyklým. „Na druhou stranu je třeba říct, že druhým vítězem voleb je AfD, které se z regionální úrovně podařilo dostat na národní,“ řekl. „Souvisí to s trendem, který vidíme v celé řadě evropských zemí: Oslabování tradičních stran, rostoucí podpora stran protestních, mezi které AfD patří,“ uvedl.

Podle Lizcové se AfD dostala do spolkového sněmu díky svému tvrdému vystupování vůči migrační politice Merkelové. Otázka migrace je přitom podle ní v Německu velkým tématem. „Je vnímáno nejenom jako téma bezpečnostní, jako tomu je primárně u nás, ale je to téma, které zasahuje do celé řady dalších oblastí. Němci se hodně zabývají tím, jak se s přílivem nových lidí vyrovnají vzdělávací systém, sociální systém, místní samosprávy,“ řekla Lizcová.

Podle ní se ale dají očekávat v AfD velké rozpory. Připomněla, že strana vznikla jako uskupení odpůrců společné evropské měny, následně ale převzalo vedení konzervativně-nacionální křídlo, které se zbavilo zakladatelů. Později vypukly spory i v rámci tohoto křídla. „Ta strana je velice rozpolcená, jak to u podobných uskupení bývá. I řada německých pozorovatelů se upíná k tomu, že ta strana je natolik heterogenní, že se brzy ve spolkovém sněmu rozpadne,“ řekla Lizcová.