Migrační krize má na Evropskou unii obrovský dopad. Napomohla Britům odhlasovat Brexit, rozvášnila xenofobní a nacionalistická hnutí a vtloukla klíny mezi jednotlivé členské země EU, které místo toho, aby spolupracovaly, stavějí ploty a dále Unii štěpí.

Zatím poslední pokus dosáhnout nějakých výsledků, dohoda EU s Tureckem, má podle Sorose několik zásadních vad. „Za prvé, není skutečně evropská; dohoda s Tureckem byla dojednána a vnucena Evropě německou kancléřkou Angelou Merkelovou,“ poznamenal s tím, že EU na ni vynakládá málo peněz a zároveň nechává všechno na Řecku.

Nejdůležitější je však skutečnost, že dohoda není dobrovolná a je spjatá s kvótami, které se v EU netěší velké oblibě, nutí uprchlíky státům, které je nechtějí a kam nechtějí ani oni sami.

„Současná krize není jednorázovou událostí; předpovídá období vyššího migračního tlaku v dohledné budoucnosti z mnoha různých důvodů. Mezi nimi je demografický úpadek Evropy a populační exploze v Africe, zdánlivě nekonečné politické a vojenské konflikty v širším regionu a klimatické změny,“ vyjmenoval Soros příčiny krize, jejímž řešením podle něj není dohoda s Tureckem už jen z toho důvodu, že Turecko rozhodně není „bezpečnou třetí zemí, zvláště od nezdařeného červnového puče.“

Proto je podle Sorose třeba podniknout sedm kroků, které jsou bezpodmínečně nutné ke zvládnutí migrační krize i do budoucna. Nejprve musí Evropa přijmout velké množství uprchlíků přímo ze zemí, které jsou „v první linii“, čímž dá všem ostatním najevo, že je možné získat azyl legální cestou, a odradí je tak od snahy přecházet ilegálně hranice. A pak EU musí dostat pod kontrolu vlastní vnější hranice.

Celý text zde

Je také třeba více investovat do migračních opatření. Podle Sorose alespoň 30 miliard euro po dobu několika následujících let. Spolu s tím musí EU sjednotit mechanismy na ochranu hranic a azylové procesy.

Soros také kritizoval nucené přesidlování uprchlíků. „EU nemůže přinucovat členské státy k přijímání uprchlíků, když nechtějí, či uprchlíky k tomu, jít někam, kde o ně není zájem,“ poznamenal a příkladem uvedl azylový systém Kanady.

Zároveň je zcela zásadní zesílit investice přímo v Africe, které se budou odvíjet od potřeb jednotlivých afrických zemí. „To znamená vytvářet pracovní místa v domovských zemích uprchlíků, čímž by se snížil migrační tlak na Evropu.“ Přitom všem by ale měla Evropa zůstat otevřená a pohostinná i pro ekonomické migranty, protože jejich příchodem může jenom těžit, obzvlášť tváří v tvář vlastní demografické situaci. „Veškeré důkazy podporují závěr, že migranti mohou významně přispět k inovaci a rozvoji, pokud je jim dána šance tak učinit.“

Tak si Soros myslí, že dosáhneme situace prospěšné jak pro Evropu, tak pro Afriku i Blízký východ. Zvlášť když migrační krize není jediným problémem, kterému EU čelí. Avšak její úspěšné řešení umožní věnovat se dalším problémům jako například zadlužení Řecka, následky Brexitu či Rusko. „I když bude všechno šlapat jako hodinky, stejně zůstanou šance na úspěch nízké. Ale dokud existuje strategie, která může uspět, každý kdo chce, aby EU přežila, by se jí měl držet,“ uzavřel Soros.