V současnosti mohou úřady podle zákona o ochraně přírody a krajiny nařídit zásahy včetně pokácení dřevin jen v případě jejich nákazy epidemickými či jinými vážnými chorobami. Moravskoslezský kraj novelu předložil zejména kvůli až kalamitnímu šíření jmelí. „Odumřelé stromy nebo jejich uschlé větve pak mohou být i nebezpečné,“ uvedl již dříve hejtman a poslanec Ivo Vondrák (ANO).

Kabinet by měl podle předběžného stanoviska pro zákonodárce uznat, že nynější znění zákona není pro zvládnutí některých zejména kalamitních situací napadení dřevin dostatečné. Připomene, že mezi biotické škůdce patří i kůrovci, bekyně velkohlavá nebo houba, která způsobuje odumírání jasanů.

„Předkládaný návrh je proto přínosný i z pohledu ochrany lesů a zvládnutí současné rozsáhlé kůrovcové kalamity, neboť pro kůrovce jsou atraktivní i jehličnaté dřeviny rostoucí mimo pozemky určené k plnění funkcí lesů, na něž se nevztahuje povinnost vlastníka zasahovat proti škodlivým organismům v souladu s lesním zákonem,“ napsali vládní legislativci.

Kabinet ale podle pokladů zároveň doporučí doplnit novelu tak, aby umožňovala uložení zásahů pouze v případech vážného a kalamitního napadení dřevin. Zákon by měl podle vládních legislativců obsahovat také postihy, což by zajistilo vymahatelnost rozhodnutí orgánu ochrany přírody o provedení zásahu.

V Moravskoslezském kraji je výskyt jmelí nejvyšší v zemi a dřeviny jsou napadeny téměř na 70 procentech území. Některá tamní města investují ročně až desetitisíce korun do likvidace jmelí. Šíření této parazitické rostliny, kterou rozšiřují zejména ptáci, se v regionu přesto nedaří zastavit. Jmelí napadá často lípy, jabloně, vrby, javory, hlohy, borovice nebo jedle. Napadených druhů dřevin postupně přibývá a jmelí tak napadá například ořešáky, jilmy či hrušně.