Poslanci si sice připravují mnoho návrhů, které by měly ze zákazu vyjmout například festivaly nebo e-cigarety, jak ale dopadají zákony s velkým množstvím zakomponovaných pozměňujících návrhů, jsme se již mnohokrát neblaze přesvědčili. Novela střídá další novelu a ani renomovaní právníci nevědí, co vlastně platí. „Ono je totiž vůbec otázka, jestli takové plošné zákazy budou kontrolovatelné a vynutitelné,“ říká právní expert strany TOP 09 Martin Plíšek.

„Jsem pro zákaz kouření v restauracích. Co považuji ale až za pitomost, je zákaz kouření na festivalech, na větších akcích, zejména ve venkovních prostorách, to je prostě hloupost. Budu hájit tento mantinel,“ vyjádřil se už dříve místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík.

Nejednotný názor na připravovaný zákon panuje take v řadách ČSSD. „Už je to půl roku, co nekouřím, přesto budu hlasovat proti. Preferuji svobodu rozhodnutí. Hostinský ať se rozhodne, jestli bude restaurace nekuřácká, nebo naopak. A případný host si podle svého může vybrat, kam půjde,“ myslí si místopředseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban z ČSSD.

Stát přenáší odpovědnost na obce

Navrhovaný zákon plošného zákazu kouření z dílny Ministerstva zdravotnictví obsahuje i taková opatření, která buď nepůjde vůbec zkontrolovat, anebo přenáší zodpovědnost na obce a její samosprávy. Navrhovaný zákaz kouření takzvaných elektronických cigaret odděluje například ty bez obsahu nikotinu, na ně se regulace vztahovat nemá, a na ty s nikotinem, jež mají být zakázány. Poznat rozdíl bez chemického rozboru přitom není možné…

Městští strážníci dokážou překvapivě mnoho věcí, ale že by dělali chemické rozbory? A ještě hůře se jim bude dařit řešit neustálé stížnosti na porušování nočního klidu. Kuřáci budou z restaurací, a to i z těch oddělených částí, které pro ně museli před pár lety podle v současnosti platného zákona restauratéři vybudovat, vytěsněni na ulici před vchody a tam budou jen ztěží v tichosti sledovat hvězdy. V Barceloně, v Londýně, v Madridu jsou podle našich osobních zkušeností i zkušeností našich čtenářů taková kuřácká pouliční „nepovolená“ schromáždění velkým problémem pro klid a pořádek ve městě a negativně ovlivňují už také turistický ruch. U nás by to určitě nevypadalo jinak.

Pádné argumenty hoteliérů

Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) vyjadřuje i proto svůj nesouhlas s deklarovaným návrhem. „Toto stanovisko navíc nebylo s AHR ČR projednáno, i přestože je členem pracovní skupiny, která od počátku spolupracuje na připomínkování tří původně připravovaných variant řešení. Ani jedna z nich nešla tak daleko, aby zakazovala kouření i v krytých venkovních předzahrádkách restaurací.

Pro podnikatele je nepřípustné, aby se podmínky podnikání chaoticky měnily v poměrně krátkém časovém období. Před třemi lety vešla v platnost současná podoba zákona, která stanovila povinnost restauracím vymezit se jako kuřácké, nekuřácké či kombinované se stavebně oddělenými prostory. Na základě tohoto opatření investovalo mnoho podnikatelů nemalé finanční prostředky do úprav svých provozoven. Podle dostupných průzkumů se tato praxe osvědčila.

Naše asociace není zastáncem kouření v restauracích, ale je zásadně proti zásahům státu do svobodné volby provozovatele a zákazníka, zda se rozhodne preferovat restauraci kuřáckou nebo nekuřáckou. To by mělo být regulováno pouze trendy trhu. Není možné, aby podnikatelé každé tři roky přicházeli o své investice jen díky dalším legislativním změnám.

K podobnému opatření není podle našeho názoru žádný racionální důvod a kouření, právě v restauracích, se bohužel stává pouze politickým tématem,“ uvedl k této problematice Václav Stárek, prezident AHR ČR.

K tomuto stanovisku vedou AHR ČR následující fakta:

60 % restaurací nabízí svým zákazníkům zcela nekuřácký provoz nebo stavebně oddělenou kuřáckou část.

Více než 80 % hotelových provozů je nekuřáckých.

71 % provozovatelů restaurací považuje případný legislativní plošný zákaz kouření v restauracích za zásah do svobody podnikání.

Třetina provozovatelů čistě kuřáckých a čtvrtina restaurací s kombinovaným režimem by ukončila podnikání v této oblasti a propustila své zaměstnance. Podobně velký krach restaurací zažili po zákazu kouření i v Anglii a Irsku.

Současné zkušenosti se zákazem kouření ze zahraničí

Nizozemská vláda se rozhodla zrušit dva roky starý zákaz kouření v barech a kavárnách. Kouření bylo opětovně povoleno v barech, které nejsou větší než 70 metrů čtverečních.

Chorvatská vláda zrušila zákaz kouření v HORECA sektoru po čtyřech měsících od zavedení zákazu z důvodu tvrdých protestů provozovatelů barů a restaurací, kterým se značně po zavedení zákazu snížil obrat.

Bulharská vláda v roce 2010 prosadila zrušení úplného zákazu kouření na veřejnosti z důvodu podpory turismu a pohostinství zasažených ekonomickou krizí. Novela zákona umožnila zřídit kuřácké zóny v restauracích, kavárnách i na nádražích nebo autobusových zastávkách.

Majitelům belgických kaváren a barů poklesl počet zákazníků o 27 procent, propad tržeb je zhruba 19 %.

Nesnižují se po celoplošném zákazu kouření ani počet kuřáků a spotřeba cigaret. Zákon zakazující kouření byl v Itálii zaveden v roce 2005.  Kuřáků bylo v tomto roce asi 25,6 %. V roce 2009 (tedy čtyři roky po zavedení zákazu kouření) bylo kuřáků  25,4 %,  takřka stejně jako před zavedením tohoto opatření.

Prezident Zeman je pro navrhovaný zákon, ale lepší je ten současně platný...

Prezident Miloš Zeman přesto nebude vetovat případně přijatý úplný zákaz kouření v restauracích. Za lepší řešení než úplný zákaz kouření v restauracích ale Zeman pokládá oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Prezident, který je známým kuřákem, prohlásil, že má v této záležitosti konflikt zájmů.

„Právě proto, že zde mám konflikt zájmů, nemohu s čistým svědomím tento zákon vetovat. Takže ho vetovat nebudu,“ uvedl Zeman. „Ale na druhé straně se domnívám, že daleko rozumnějším řešením – protože prakticky každá restaurace má minimálně dvě místnosti – by bylo, kdyby v jedné místnosti byli kuřáci, ve druhé nekuřáci a vzájemně by si nepřekáželi,“ dodal.

Petici za zachování současného zákona o zákazu kouření podepisují známí umělci

Stejný názor mají i autoři petice na podporu zachování současného stavu v oblasti regulace kouření. K podpisu je v mnoha restauracích a hospodách v celé České republice. Zveřejněna je také na internetu na stránce www.pravovolby.cz, Chcete zde kouřit?  

„My, níže podepsaní, požadujeme zachování současného stavu v oblasti regulace kouření v zařízeních společného stravování (tj. jídelnách, restauracích a barech). Žádáme, aby byla zachována možnost provozovatelů těchto zařízení rozhodnout o tom, zda se bude jednat o prostor kuřácký či nekuřácký, či oddělené prostory, a tak bylo zachováno právo deklarované v Listině základních práv a svobod – svobodně podnikat a vlastnit majetek,“ píše se mimo jiné v petici.  

„Tradiční české hospody se vyvíjely stovky let a společně s nimi i svébytná výčepní kultura, do které kouření vždy neodmyslitelně patřilo. Pokud stát zakáže kouření v restauracích, tato kultura bude nenávratně ztracena. S nejhoršími dopady přitom musejí počítat ti nejmenší a nejohroženější: provozovatelé v malých městech a obcích, kde se tradice drží nejsilněji. V důsledku tedy nezanikne pouze výčepní kultura, ale i mnoho samotných restaurací,“ zdůrazňují autoři petice.

Podepsalo ji již přes 22 000 občanů a mezi nimi i známí herci a herečky, kuřáci i nekuřáci –

Tereza Kostková, Martin Zounar, Martin Dejdar, Aleš Háma, Monika Absolonová, Mahulena Bočanová, Alice Bendová, Libor Bouček, Lukáš Vaculík, Dana Morávková a další.

Kouření zakazuje pouze menšina států EU

Odpůrci kouření často předkládají argument, že Evropská unie je „nekuřácká“ a Česká republika postupuje v regulaci kouření zcela opačným směrem. To je však pouze hojně rozšířený mýtus. Ve skutečnosti jsou postoje evropských států k této problematice velmi odlišné. Plošný zákaz platí pouze v 11 státech, zatímco 15 dalších připouští kouření v oddělených prostorách.

S plošným zákazem jsou v Evropě špatné zkušenosti

Ve Velké Británii se dnes hovoří o „soumraku hospod“, podle nedávno zveřejněné studie tam bylo od roku 2006 uzavřeno zhruba 10 000 restaurací. Co vedlo k tak dramatickému vývoji? Statistiky neomylně poukazují na plošný zákaz kouření v restauracích. Zatímco před ním zanikalo v zemi každoročně v průměru 350 podniků, po něm 1 550, tedy téměř 5x tolik. S obrovskými problémy se potýkají také další státy, které zakázaly kouření v restauracích. Například ve Španělsku platí zákaz od roku 2011 a od té doby hlásí 70 % podniků pokles příjmů o 20 % a třetina podniků dokonce o 30 %. Je přitom pozoruhodné, že zatímco negativní ekonomický dopad je poměrně významný a prokázaný, efekt na počet kuřáků a spotřebu cigaret prakticky žádný či neprokazatelný. V Irsku dokonce tři roky po zavedení zákazu podíl kuřáků v populaci mírně stoupl. V Norsku přibývá kuřáků každoročně a ani zákaz kouření v restauracích z roku 2004 trend nezměnil. Zkušenosti evropských zemí tak ukazují, že tento přístup nevede ke snížení počtu kuřáků, ale k ekonomickému tlaku na celý sektor. To samé hrozí i u nás.