"Jsme rádi, že můžeme přiblížit svědectví přímých účastníků listopadových událostí 1939 široké veřejnosti. Věříme, že film uchová v paměti statečný postoj českých vysokoškoláků vůči nacistické agresi," komentoval vznik snímku ředitel obecně prospěšné společnosti Živá paměť Pavel Voves.

Práce na filmu začaly v roce 2010. Cílem bylo zachytit autentické vzpomínky šesti vysokoškolských studentů, přímých aktérů událostí 17. listopadu 1939. Tehdejší studenti ČVUT v Praze, Ladislav Bém a Karel Hýbek, a studenti Karlovy univerzity, Vojmír Srdečný a Jan Šabršula, divákům přibližují, jaké bylo účastnit se protiněmeckých demonstrací a pohřbu Jana Opletala. Jiří Zapletal byl svědkem událostí na Masarykově univerzitě v Brně. Všichni líčí svou internaci v koncentračním táboře Sachsenhausen, kam byli s dalšími více než 1200 kolegy po uzavření českých vysokých škol odvlečeni. Lubor Zink přináší perspektivu pohledu z Anglie, kde se jako příslušník československých zahraničních jednotek účastnil v roce 1941 vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva.

Druhá část dokumentu se zabývá tím, jak se vyvíjel pohled na události 17. listopadu 1939 a Mezinárodní den studentstva po druhé světové válce, v období komunismu a po roce 1989.

Film podpořily Česko-německý fond budoucnosti, Česká rada pro oběti nacismu a Česká televize Ostrava, která se stala jeho koproducentem.