Tresty se pohybovaly od dvou do pěti let vězení. Proces měl tehdy velký mezinárodní ohlas. Režimu se VONS rozbít nepodařilo, vězněné v něm nahradili jiní disidenti, například Jan Ruml a Petruška Šustrová.

VONS ustavilo 24. dubna 1978 sedmnáct představitelů tehdejšího disentu. Úkolem nezávislé instituce bylo v duchu Charty 77 sledovat případy osob, které byly v komunistickém Československu trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého přesvědčení, nebo které se staly oběťmi policejní či justiční svévole. VONS o svých zjištěních vydával takzvaná Sdělení, která zasílal státním orgánům i do svobodného světa, kde je zveřejňovala média. Postiženým lidem a jejich rodinám poskytoval morální, právní a materiální pomoc.