Není to tak dlouho, co ministr zahraničí Jan Lipavský ještě jako člen Pirátů prohlašoval, že je potřeba vyčistit stranu od komunistů a vypnout pirátské fórum. A jak se zdá, po sobotním zvolení pražského náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba šéfem strany, k určité „očistě“ strany skutečně dochází.

K těm známějším tvářím Pirátské strany, kteří oznámili po zvolení Hřiba odchod ze strany, se řadí vedoucí meziresortního programového týmu Návykové chování Jana Michailidu, dřívější první místopředseda strany Marcela Kolaja. Nebo bývalá předsedkyně Mladého pirátstva Georgia Hejduková.

Se stranou se také rozhodl po dlouhých letech rozloučit vedoucí rušeného zahraničního odboru Pirátů Michal Gill. Na sociální síti sdílel obsáhle důvody, pro které nemůže ve straně dále pokračovat.

Gill je především velkým odpůrcem změny stanov. „Během října sepsala skupinka členů strany okolo Zdeňka Hřiba, náměstka pražského primátora, reformní balíček, který nazvala ‚Nová pirátská vlna‘. Nejdříve šlo o jakýsi ideový dokument, který si ale obratem Zdeněk Hřib vzal za svůj a následně jej i coby přílepek k nesouvisející změně stanov vpašoval na fyzické jednání celostátního fóra v Praze 9. listopadu a spojil s jeho přijetím svou kandidaturu na předsedu strany,“ napsal Gill s tím, že obsah reformy se mu hnusí natolik, že po jejím přijetí není schopen nadále zůstat členem Pirátské strany.

Návrh podle Gilla obsahuje spoustu bodů, ve kterých upravuje stanovy strany i další předpisy. „Některé jsou řekněme inertní, jiné jsou možná i lehce prospěšné, ale spousta je vysloveně zlá a nebezpečná, a to zcela záměrně, ve snaze dostat k moci a funkcím konkrétní lidi,“ pokračoval Gill.

Nová vlna například zavádí systém, kdy už si členové strany nebudou rovni. „Nejenže drasticky zvedá nezbytnou podporu pro otevření diskuse ‚zespoda‘ prostřednictvím členské iniciativy, ale narušuje také třeba rovný přístup členů k možnosti kandidovat kamkoli mimo stranu, od obecních zastupitelstev po europarlament.

Je zaváděn princip, kdy si každá příslušná množina členů (místní, krajská, republiková) zvolí lídra kandidátky, který si pak na zbytek volitelné části kandidátky nasází své kamarády. Daná množina členů mu to pak jako celek, pod časovým a mediálním tlakem, samozřejmě odkývá.

„Možná to tak funguje v jiných stranách, ale my fakt nejsme ANO nebo ODS. Já v roce 2012 vstupoval do strany, kde byly rovnost členů a vnitřní demokracie svaté. Dnes zemřely obě. Nově si vytváříme kádry s klientelistickým okruhem, které budou mít právo kandidovat do veřejných funkcí, a stovky dalších členů bez nároku to alespoň zkusit,“ uvedl Gill a dodal: „Kvůli rovnosti členů jsem do strany vstupoval a její smrt je nyní důvodem odejít.“

A zmiňuje další důvody, proč je tato reforma zlem, které v demokratické straně nemá co pohledávat: „Nově se zavádí možnost vyloučit člena za opakované porušení kodexu chování. Výklad kodexu chování bude na republikovém výboru; ten tedy v roli policajta stanoví, za co se bude vylučovat. Republikové předsednictvo bude v roli žalobce, který navrhne, koho je třeba vyloučit. Republikový výbor (včetně onoho žalobce) bude i v roli soudce a kata, který o daném vyloučení bude rozhodovat. Zůstává možnost odvolání k rozhodčí komisi, ale až v momentě, kdy už je člověk ze strany vyhozen,“ popsal Michal Gill.

V kontextu reformy píše o osobním prospěchu a honu za koryty: „Jako třešničku na dortu návrh obsahuje zdánlivě zbytečný a neškodný řádek o tom, že se ruší všechna usnesení celostátního fóra přijatá podle konkrétního bodu (čl. 8, 6, d) starých stanov. V létě 2024 jsme si jako celostátní fórum odhlasovali, že Mikuláši Ferjenčíkovi za jeho pololegální a nepirátskou kampaň doporučujeme dva roky nekandidovat do veřejných funkcí. Ale Mikuláš Ferjenčík chce přece na podzim 2025 kandidovat do Sněmovny! Co s tím? Naštěstí je Mikuláš kamarádem Zdeňka Hřiba a svět politiky bez nepotismu a kamaráčoftů by snad politikou ani nebyl. A tak byla vynalezena tato fikaná cesta, jak Mikuláše nechat kandidovat, aniž se protiví vůli celostátního fóra. Špičková ukázka toho, jak moc korumpuje,“ uvedl dále Gill.

„V čele strany tak ode dneška, 9. listopadu, máme člověka, který pro osobní prospěch sebe a svých kamarádů neváhá kompletně vykuchat jedinou českou liberální stranu a přeměnit ji v další kopii ODS. Zklamaly mě stovky lidí, které pro tuhle šílenou reformu hlasovaly a další stovky se na hlasování vykašlaly,“ doplnil Michal Gill.

„Že se mi hnusí egoističtí kariéristi, jako je nový pirátský předseda, to je jedna věc. Dá se od nich čekat, že svou organizaci zneužijí k vlastnímu prospěchu. Po dnešku se mi ale hnusí i příliš velké procento spolustraníků na to, abych s nimi sdílel jednu organizaci. Z pohledu na lidi, z nichž velká část ten návrh ani nečetla, bouřlivě tleskající jeho schválení, se mi ještě teď dělá lehce nevolno. Této fázi destrukce strany už já svítit nehodlám. A po volbách do Sněmovny mi holt znovu nezbude než říct, že jsem vám to říkal. Jako u koalice se STAN nebo u vstupu do vlády. Kdo chce kam…,“ podotkl Michal Gill ke svému odchodu ze strany.

S Gillovy argumenty k opuštění strany vyjádřil velké souznění zakladatel Pirátů Jiří Kadeřávek. A zmínil věci, které se pro jeho pokračování ve straně staly nakonec nesmiřitelnými. „Děkuji, Michale, za výborné shrnutí a hlavně tu pasáž o zklamání ze straníků. Protože tohle byly přesně moje pocity u mnoha klíčových rozhodnutí. A nakonec, ta moje poslední kapka byl eTurista, kdy jsem měl pocit, že vysvětlování, proč je sledování místa pobytu občana špatné, je házení perel sviním. Že už tahle strana nedokáže většinově chápat věci, nad kterými by se v roce 2009 vůbec nikdo ani nezamýšlel. Já jsem tu stranu opustil, protože složení členské základny už nedávalo žádnou naději, možná teoretickou. Ale i tu si tento víkend tahle parodie na Piráty nechala vzít. Nicméně asi se shodneme, že tohle už jsou jen nutné důsledky chyb, které se staly již dávno. Za tvou práci veliké díky,“ uvedl ve své reakci Kadeřávek, který členství ukončil v červenci tohoto roku. Zdůvodnil to tím, že Piráti jsou ve vládě jen kvůli placeným místům a osobním prospěchům.