Demonstrací se od začátku letošního roku konalo v Makedonii bezpočet. V parlamentních volbách získaly dvě největší strany přibližně stejný počet hlasů, a není tak možné sestavit vládu bez politických subjektů, které jsou podporovány albánskou menšinou. Prezident Ďorge Ivanov však odmítá vládní koalici v takové podobě podpořit a tvrdí, že by se nově vzniklá vláda stala pouhou loutkou v rukách sousední Albánie.

Před dvěma týdny se jedna z demonstrací zvrhla v násilnosti, v rámci kterých vniklo několik set lidí do budovy parlamentu. Chtěli tak vyjádřit nespokojenost se zvolením makedonského Albánce Talata Xhaferiho předsedou parlamentu. Bývalý armádní důstojník byl do své funkce dosazen díky socialistům, které otevřeně podporuje Evropská unie a americký miliardář maďarského původu George Soros. Z loňských voleb vítězně vzešlá VMRO nachází sympatie v Moskvě.

Makedonie se tak po Ukrajině stává druhou zemí v regionu, kde spolu o vliv soupeří Evropská unie a Rusko. Socialisté se v posledních týdnech domluvili na rozdělení moci s „albánskými“ stranami. Evropská unie i nadále nijak neskrývá, na které straně stojí. Ministryně zahraničí EU a bývalá členka italské komunistické strany Federica Mogherini se již setkala s Xhaferim, aby jemu osobně i socialistům vyjádřila podporu.

Makedonie je jednou ze zemí v regionu, které s Bruselem vyjednávají o připojení k Evropské unii, a všeobecně se předpokládá, že se tak v příštích měsících či letech stane. Voliči konzervativní VMRO-DPMNE nicméně nejsou z případného členství nijak nadšeni, a také proto jsou svými odpůrci doma i v Bruselu označováni za spojence Ruska. Tento týden se opět sešli k protestům a označili volbu Xhaferiho předsedou parlamentu za „převrat v režii EU“.

„Po celé dva měsíce naše názory ignorují. Budeme pokračovat do té doby, než nám začnou naslouchat. Tohle je přece naše země, nemáme kam jinam jít,“ prohlásil jeden z vůdců protestu Bogdan Ilievski. Z vměšování obvinili v poslední době Evropskou unii,  ruské i maďarské politiky. „Makedonský příklad jasně ukazuje, jaké nebezpečí představují zahraniční intervence do jednotlivých zemí,“ uvedl ministr zahraničí Peter Szijjarto.