Vůdce ruských žoldnéřů, který vedl vzpouru, jež málem zasáhla Moskvu, v pondělí ve zveřejněné zprávě uvedl, že jeho jednotky neměly v úmyslu svrhnout ruskou vládu, ale poukázat na slabiny ruské bezpečnosti.

Jevgenij Prigožin v prvním veřejném prohlášení zveřejněném od chvíle, kdy byl v sobotu večer naposledy spatřen s úsměvem na zadním sedadle terénního vozu, když se stahoval z města obsazeného jeho muži, uvedl, že jeho bojovníci odvolali své tažení, aby zabránili krveprolití, uvedla agentura Reuters.

„Šli jsme na demonstraci protestu, nikoliv svrhnout vládu země,“ uvedl Prigožin v jedenáctiminutové zvukové zprávě zveřejněné v aplikaci Telegram. „Náš pochod ukázal mnoho věcí, o kterých jsme mluvili dříve: vážné problémy s bezpečností v zemi,“ dodal.

Pokus o puč odhalil zásadní trhliny v ruském vedení také podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Pro CNN dodal, že „je příliš brzy na to říct, kam tato situace povede“.

Prigožin také v audionáhravce prohlásil, že wagnerovci kvůli neshodám s ruským ministerstvem obrany chtěli původně ukončit 1. července své působení. Všem totiž podle Prigožina došlo, že wagnerovci jsou „fakticky určeni na porážku“. 

„Cílem pochodu bylo nedopustit likvidaci Wagnerovy soukromé vojenské společnosti a pohnat k odpovědnosti všechny, kteří se dopustili obrovských chyb během speciální vojenské operace,“ citoval Prigožina portál Meduza.

Podle zdrojů Meduzy blízkých Kremlu se Prigožin v poledne 24. června pokusil kontaktovat Kreml sám. Dokonce se prý „pokusil zavolat Putinovi, ale prezident s ním nechtěl mluvit“.

Zdroje Meduzy se domnívají, že si Prigožin pravděpodobně uvědomil, že „zašel příliš daleko“ a „vyhlídky na další postup jeho kolony jsou mizivé“. V té době se jeho bojovníci již blížili k řece Oka, kde ruská armáda a Národní garda zřídily první obrannou linii. Navzdory Prigožinovým tvrzením, že „polovina armády“ je připravena se k němu připojit, nedostal Wagner v prvních hodinách povstání od vojáků žádnou další podporu.

Kreml si nejspíš uvědomil, že se Prigožinovy kalkulace změnily, a rozhodl se vyhnout „krvavé konfrontaci“ s Wagnerem. Závěrečného kola jednání se údajně zúčastnili šéf kremelského štábu Anton Vaino, tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov – zatímco Lukašenko převzal hlavní roli. Podle jednoho ze zdrojů blízkých Kremlu Prigožin trval na tom, aby se jednání zúčastnili nejvyšší představitelé. Vzhledem k Putinově neochotě jednat s Prigožinem měli vyjednavači jen málo možností.

„Prigožin potřeboval důvěryhodnou třetí stranu, aby mohl odejít a zachovat si tvář. V tom se objevil Lukašenko. Má rád publicitu – proto souhlasil,“ uvedl zdroj Meduzy. Lukašenkovi to zjevně prospívá, protože umí těžit z publicity, když se stane tím, kdo „zachrání Rusko před krveprolitím, nebo ještě hůře – potenciální občanskou válkou,“ dodal zdroj.

O svém současném působišti se Prigožin v audionahrávce nezmínil dva dny poté, co prohlásil, že odjíždí do Běloruska na základě dohody o ukončení vzpoury, kterou zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Ruská Wagnerova soukromá vojenská společnost započala v pátek večer a v sobotu pokračovala v tažení na Moskvu proti vedení ruské armády, které Prigožin dlouhodobě kritizoval. V sobotu večer Prigožin pochod na Moskvu zastavil a oznámil, že se jeho bojovníci stahují do táborů. Média během neděle a pondělí upozorňovala, že není jasné, kde se Prigožin nachází.