„Problematika zátěže, která se přenáší na nás, ze státu na města a na obce, narůstá. A nyní jsme se s tím setkali při sestavování rozpočtu,“ poznamenal úvodem Žbánek. „Dýchá se nám čím dál hůře. Magistrát města Olomouce má 200 zaměstnanců v samosprávě a 500 zaměstnanců, kteří mají přenesenou působnost. Ten poměr je obrovský,“ podotkl k povinnostem samospráv Žbánek. 

Primátor Prahy Zdeněk Hřib se domnívá, že by stát měl dát obcím a městům peníze na povinnosti, které na ně přenese. Jinak by neměl stát své povinnosti přenášet. „Stát by měl také důsledně zaplatit za povinnosti, které na ně už přenesl,“ podotkl Hřib. 

„Mám pocit, že povinností máme až dost. V čele kolínské radnice jsem osm let a mohu jednoznačně říct, že těch povinností, které na města a obce spadají, je stále více,“ sdělil Rakušan k problematice. „Nastoupil jsem v roce, kdy náš úřad měl 200 úředníků, nyní jsme na nějakých 214 a stále paní tajemnice má požadavky,“ dodal. „Není to tak, že by v minulosti za tyto věci nebojovali,“ míní Žbánek. 

A kdy nastanou podle primátorů špatné časy? „Nejsem věštec. Je nutné počítat s tím, že teď, co bylo, bylo asi to nejlepší. Ale nelze říct, jak to konkrétně dopadne,“ poznamenal Hřib. „Určitý polštář Praha má. Ale kromě toho má také hlavní město dluhy. Ta finanční situace, přestože se říká, že Praha je bohaté město, tak Praha je značně zadlužené město,“ dodal. Ale i nadále plánuje investiční akce, kdy spoléhá na dotační tituly. „Na některé investice si bude muset Praha půjčit,“ sdělil primátor, jehož město chce na investice v příštím roce věnovat 18 miliard korun.

„Olomouc je druhým nejzadluženějším městem,“ začal se svými problémy Žbánek. „Jako nová rada jsme udělali základní krok a základní rozhodnutí a chceme začít pracovat na střednědobém a dlouhodobém investičním plánu,“ považuje Žbánek za handicap města to, že tento plán chybí. „Olomouc tady výrazně zaspala,“ podotkl. 

„Už jsem si zažil jako starosta tu ekonomicku krizi. To město mělo tehdy 1 miliardu korun zadlužení. Skutečně jsem si zažil tu situaci, kdy na ty investice nebylo, kdy jsme vycházeli jen z mandatorních výdajů. Moji kolegové tehdy dlouhodobě bojovali za jiné nastavení rozpočtového určení daní. To, jak je nyní nastaveno, přineslo skutečně pro Kolín výraznou finanční injekci,“ sdělil k financování měst a obcí Rakušan. Domnívá se, že nyní bude muset dojít ke změně struktury rozpočtového určení daní. Podle něj bychom tam měli hledat vnitřní rezervy. 

„Cítíme tady snahy o to, aby bylo řešeno v rámci České republiky sociální bydlení. Pokud jej budeme mít jasně definováno, měli bychom říct, že jsme jako starostové na to připraveni, ale stát nám to musí zaplatit,“ dodal Rakušan.

Ke struktuře rozpočtového určení daní se pak vyjádřil i Žbánek. Jeho město na RUDu prodělalo. „Na úkor nás si mnozí menší polepšili, ten zásah byl vskutku zásadní,“ podotkl Žbánek. „Cílem Prahy není rozhodně se rozvíjet na úkor menších obcí,“ dodal k problematice Hřib. Praha na novém RUDu také de facto prodělala. 

Své pak starosta Rakušan i oba primátoři hovořili o kumulaci funkcí, již chtějí omezit Piráti. „Je toho moc. Především si to myslí moje manželka,“ řekl Rakušan, jenž je poslancem, starostou Kolína i místopředsedou STANu. Jako starosta Kolína je však neuvolněný. „Je pro mě však otázkou, zda kumulaci funkcí nějak omezovat zákonem, nechal bych to na rozhodnutí každého z politiků. Účet pak dávají voliči,“ dodal. 

„Dlouhodobě kumulaci placených funkcí kritizuji. Neumím si představit, že bych paralelně se svou funkcí vykonával ještě nějakou funkci v Praze,“ poznamenal Žbánek. U té kumulace funkcí je podle Hřiba de facto příkladné chování Víta Rakušana. „Netváříte se, že chodíte do dvou prací a obě vykonáváte na plný úvazek,“ sdělil před závěrem Hřib k Rakušanovi.