Zelenskyj již několik týdnů naléhá na západní představitele, aby podpořili jeho „vítězný plán“, který podle něj v příštím roce ukončí válku země s Ruskem. Zelenskému se však dostalo jen vlažné rétorické podpory.

Žádná země nesouhlasila s tím, aby Ukrajina mohla odpalovat západní rakety dlouhého doletu na vojenské cíle hluboko v Rusku. Žádná z velmocí také veřejně neschválila pozvání Ukrajiny do NATO, dokud je země ve válce. Podle těchto měřítek lze lobbistické turné Zelenského po Spojených státech a Evropě v uplynulých šesti týdnech považovat za neúspěšné.

Vzhledem ke slábnoucí podpoře Západu, ztrátám na východní frontě a v ruské Kurské oblasti a blížícím se volbám v USA, které by mohly znamenat drasticky odlišnou politiku vůči Ukrajině, má Zelenskyj už jen omezené možnosti. Podle analytiků tak své cesty po západních zemích může prodat alespoň na domácí scéně, kdy Ukrajincům ukázal, že udělal vše, co mohl, a nyní se musejí připravit na možnost, že Ukrajina bude muset s Ruskem uzavřít nevýhodnou dohodu.

„Zkusil naplno prosadit svůj plán a vybojovat si dobrou vyjednávací pozici, ale když to nevyšlo, může na domácí scéně říci, že nyní je potřeba uzavřít dohodu,“ řekl bývalý poradce Severoatlantické aliance Michael John Williams. „Alespoň může říci, že se o to pokusil. Vyčerpal všechny možnosti,“ dodal Williams pro New York Times.

To si Zelenskyj ale zatím odmítá připustit. V posledním týdnu pokračoval s naléháním na Západ, a to s ohledem na novou skutečnost, kterou je přítomnost vojáků KLDR na území Ruska. Zelenskyj nadále dělá vše pro to, aby přiměl Spojené státy a další spojence zavázat se k tomu, co Ukrajina podle něj potřebuje, a mohl tak s Ruskem vyjednávat z pozice síly.

V rozhovoru s novináři minulý týden Zelenskyj řekl, že neexistuje žádný plán B, pokud Západ jeho vítězný plán nepodpoří. „Netrvám na tom, aby se to udělalo přesně tímto způsobem. Ale jsem si jistý, že by to fungovalo. Pokud máte alternativu, tak prosím, představte ji,“ naléhal Zelenskyj a zopakoval, že je stále proti odstoupení území.

Jenže američtí představitelé v soukromí vyjádřili jisté roztrpčení nad Zelenského plánem vítězství a označili ho za nerealistický a téměř zcela závislý na západní pomoci. Mluvili pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli diskutovat o citlivých vojenských informacích.

Například v jedné části, která nebyla zveřejněna, Zelenskyj navrhoval zaslání „nejaderného odstrašujícího balíčku“, v němž by Ukrajina dostala rakety Tomahawk. Ty mají dolet až 2 000 kilometrů, což je více než sedminásobek doletu raketových systémů dlouhého doletu, zvaných ATACMS, které Ukrajina dostala letos. A i těch Spojené státy poslaly jen omezený počet. „To je zcela nesplnitelný požadavek,“ uvedl anonymně vysoký americký představitel.

Podle amerických představitelů Ukrajina také nepředložila Washingtonu přesvědčivé argumenty o tom, jak zbraně dlouhého doletu využije. Podle amerických představitelů byl Zelenskyj zcela paralyzován, když mu prezident Joe Biden při jejich zářijovém setkání ve Washingtonu neudělil povolení k použití amerických raket dlouhého doletu k úderům hluboko uvnitř Ruska.

Kancelář prezidenta Zelenského potvrdila, že neodjížděl z Bílého domu spokojen. „Potřebujeme používat rakety dlouhého doletu. Všechny podrobnosti, seznam cílů a argumenty Američané mají. Bohužel stále neexistuje žádné politické rozhodnutí o dalším postupu,“ lamentoval Zelenského poradce Dmytro Lytvyn.

Zatímco Zelenskyj neúspěšně pokračuje v prosazování svého plánu, válka si vybírá hlubokou daň na obou stranách. Ukrajinští vojáci, z nichž mnozí narukovali po ruské invazi v únoru 2022, jsou zcela vyčerpaní. Nepřihlašuje se dostatek nových vojáků a ti, kteří se hlásí, jsou často starší a špatně vycvičení.

Rusko však při svém postupu vpřed také trpí obrovskými ztrátami; podle amerických představitelů přišlo v září o více vojáků na následky smrti a zranění než v kterémkoli jiném měsíci války; američtí a britští vojenští analytici odhadují počet obětí na více než 1 200 denně.

Navíc panuje všeobecná shoda, že ani jedna strana není aktuálně připravena na zahájení jednání. Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že je připraven k rozhovorům, včetně minulého týdne, kdy řekl: „Míč je na jejich straně.“ Ukrajinští a západní představitelé ale považují ruské nabídky k jednání o míru za požadavek kapitulace.

Vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Ukrajinců stále není nakloněna tomu, aby se země vzdala, snaží se Zelenskyj nadále vyjednat další přísun západních zbraní a jejich možné použití na území Ruska.

Západní představitelé ale čím dál častěji nahlas mluví o tom, že Ukrajina bude muset udělat ústupky. Prezident České republiky Petr Pavel v září prohlásil, že Ukrajina musí čelit realitě a nejspíše bude muset dočasně postoupit území Rusku. Mnozí diplomaté a analytici tvrdí, že nejpravděpodobnějším výsledkem války v blízké budoucnosti je dohoda, která by dočasně zmrazila konflikt na dosud neurčené linii. Putin by však musel být přesvědčen, že pokud má jakékoli příměří vydržet, nemůže se snažit získávat žádné další území.

„Stále častěji slyšíme ve Washingtonu a v Evropě, že Kyjev nerozumně očekává, že získá zpět 100 % svého území, a Ukrajinci už to začínají chápat,“ řekl expert na obranu v Evropské radě pro mezinárodní vztahy Camille Grand.

„Přibývá lidí, kteří na nějakou dobu připouštějí ruskou okupaci ukrajinských území. Bylo by však třeba demilitarizovat frontovou linii a pak by Ukrajinci chtěli superbezpečnostní záruky, aby se zabránilo obnovení ruské války za pár let,“ dodal Grand.

Podle analytiků o budoucnosti války do značné míry rozhodnou americké volby, které se uskuteční za několik dní. Bývalý prezident Donald Trump dal jasně najevo svou skepsi vůči pokračující americké podpoře Ukrajiny. Demokratická kandidátka na viceprezidentku Kamala Harrisová prohlásila, že bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, kterou poskytoval Biden, ale podle mnoha odborníků by mohla přehodnotit, jakou pomoc jsou Spojené státy ochotny nadále poskytnout.

Nereálný se zdá být hlavní cíl Zelenského – získat ještě během války pozvání do NATO. Zatímco někteří spojenci v NATO, jako například pobaltské země a Polsko, se zdají být této myšlence otevření a NATO opakovaně slíbilo, že Ukrajina se k Alianci nakonec připojí, Spojené státy a Německo jsou proti pozvání Ukrajiny během války kvůli obavám, že by NATO mohlo být zataženo do konfliktu s jaderně vyzbrojeným Ruskem.