Kubik se ve svém textu zabývá pouličními protesty a následně demonstrací v Rumunsku, které vypukly poté, co vláda přijala dvě nařízení měnící trestní zákoník. „Tyto události přinesly rychlou úlevu v hlavních oblastech křehké situace ve východní Evropě, kde o nadvládu bojují tři síly: Odtržení a občas zkorumpovaní ‚tradiční‘ politici, stále netrpělivější a naštvanější veřejnost a asertivní demagogové,“ poznamenal Kubik.

Střední a východní Evropa je podle něj klíčovou laboratoří, v níž sledujeme vznik nové politiky, celý systém je mimo jiné mnohem více vystaven stresovým testům.

„Tyto testy by měly být snadněji zvládnuty v zemích zapojených do legálních a institucionálních struktur EU. Takže to, že k takové nestabilitě dochází uvnitř EU, provokuje některé k mimořádnému znepokojení. EU může a měla by jednat proti přečinům lídrů, například v Maďarsku a Polsku, kde pravidla ústavních brzd a rovnováh byla nebezpečně zmanipulována,“ dodává Kubik. 

Podotkl také, že konec komunismu vyústil ve vznik takřka 30 zemí usilujících o přebudování svých ekonomik, změnu politických systémů a znovunalezení identit. „V politice byl imperativ vybudovat liberální demokracie přijímán jako svatá mantra, bez ohledu na skutečné záměry budovatelů,“ zmínil.

• Původní text ZDE

Po určitou dobu pak východ střední Evropy budoval pevné demokratické systémy, ale pak se něco pokazilo. Vzestup populismu zde je pak podle něj často vysvětlován kombinací ekonomických a kulturních faktorů. 

Závěrem se pak Kubik zaměřuje na odpověď na otázku, proč je tu taková nespokojenost. „Hněv může být kanalizován mnoha způsoby. V nepříliš vzdálené minulosti býval zaměřen nalevo, ale zánik komunismu následovaný postupným rozkladem postkomunistických sociálních demokracií vytvořil vážně otřesené politické pole. Nyní je hněv situován od mlhavého středu až po krajní pravici. Hlasy nalevo jsou slabé,“ konstatoval.

Hněv kanalizovaný populisty pak může podle jeho názoru zlomit křehké instituce. „Proto se na východě střední Evropy nachází tak kriticky důležitý zkušební polygon,“ sdělil. 

Sociální hněv tak, jak tvrdí Kubik, může být vyjádřen více či méně přímo nebo prostřednictvím média uplatňujícího kulturní rámec. „V Rumunsku, kde byl boj s korupcí po nějakou dobu v přední linii veřejného života, byl hněv zaměřen přímo proti zkorumpovaným a intrikujícím politikům. V Maďarsku a Polsku (nebo v Británii, Francii, Nizozemsku a USA) byl kanalizován populistickými rámci dovedně propagovanými demagogy. To je pro demokracii mnohem nebezpečnější,“ uzavřel se slovy, že populisté nedovedou řešit problémy, ale mohou nás přimět k přesvědčení, že existují jednoduchá řešení.